Volby v USA nejsou jen Clintonová a Trump

Prezidentské volby v USA ještě pořádně nezačaly, předem je však prakticky jisté, kdo zvítězí. Už sto padesát let je to buď kandidát Demokratické strany nebo Republikánské strany.

Nezapomeňme však, že se trvale uchází o prezidentské křeslo celá další řada nezávislých kandidátů a kandidátů menších politických stran.

Obávám se, že ani mnoho Američanů neví, že v USA existuje více stran než ony dvě nejznámější. Fungují zde např. Konstituční strana, Libertariánská strana, Sociálně-liberální strana, Strana míru a svobody, Strana spravedlnosti, Reformní strana a samozřejmě Strana zelených.

V minulých volbách jsme si mohli všimnout volebních kampaní lidí jako Jill Stein, Virgil Goode, Rocky Anderson nebo Roseanne Barr.

Často jsou to aktivisté, političtí i environmentalističtí, socialisté, oblíbené televizní osobnosti, ale i byznysmeni, starostové měst a politici, kteří z důvodu nespokojensoti odešli z Demokratické nebo Republikánské strany.

Na příklad Rocky Anderson byl mnoho let starostou Salt Lake City, Gary Johnson býval guvernérem Nového Mexika, Zoltan Istvan je v USA známým spisovatelem a futurologem.

Politický advokát a aktivista Ralph Nader se účastnil prezidentských voleb jako nezávislý kandidát a kandidát Strany zelených již pětkrát. Nejvíce získal v roce 2000 - téměř tři miliony hlasů.

Zatím nejúspěšnějším z "třetích" kandidátů v posledních několika desetiletích byl nezávislý kandidát, magnát a miliardář Ross Perot v roce 1992 s 18.9% hlasy.

Kdo bude kandidovat letos bude ještě určeno v průběhu roku, zatím se nabízejí jména Jill Stein, Gloria La Riva, Gary Johnson, Austin Petersen, Zoltan Istvan, ale také Jesse Ventura, nebo Terry Jones.

Mým oblíbeným kandidátem je Jill Steinová, nominovaná Stranou zelených, sympatická pětašedesátiletá politička, aktivistka a doktorka, označovaná jako "zatím nejúspěšnější ženská kandidátka na prezidenta USA v dějinách". V minulých volbách získala téměř půl milionu hlasů voličů. Dlouhodobě útočí na politiku Baracka Obamy a kritizuje zadlužování země, usiluje o snižování výdajů na vojenské účely, ukončení válek v zahraničí, větší kontrolu finančních toků, prosazuje obnovitelné zdroje energie, solidaritu, zachování sociální péče a vyšší standardy v potravinářství.

Gloria La Riva má program podobný - bojuje za mírovou politiku a stažení vojsk ze zahraničních území, v poslední době za ukončení války v Sýrii a za práva pracujících a střední a nižší třídy. Upozorňuje na omezování demokracie ve prospěch bohatých a vlivných na úkor většiny občanstva.

Všichni nezávislí a třetí kandidáti se shodují v kritice establishmentu, propojení politiky, byznysu a médií a často spojují své síly proti neférovým podmínkám, kterým jsou vystaveni. Shodně kritizují Bílý dům, bezuzdný kapitalismus, z něhož profituje jen úzká horní vrstva, nezájem o ekologii, o lidská práva, poukazují na nespravedlivé a nerovné zacházení a vyostřující se rozdíly mezi chudými a bohatými.

Určitou viditelnou disproporci ukazují i rozdíly mezi podporou třetích a nezávislých kandidátů a stran a jejich výsledky. V roce 2014 bylo podle dohledatelných údajů zaregistrováno okolo 27 milionů amerických voličů jako "Nezávislí". Strana zelených má v USA okolo čvrt milionu členů. Přesto jejich volební výsledky obvykle nepřekročí 1% hlasů a jejich zastoupení v Parlamentu a ve Vládě jsou trvale nulové.

Osobně přeji štěstí spíše těmto kandidátům. Myslím, že Spojené státy by si zasloužily mít poprvé ve svých dějinách prezidentku - ženu, a kdyby jí byl někdo jako Jill Steinová nebo Gloria La Riva, byla by to podle mne úplně nejlepší možnost pro Ameriku.