Vysoké Tatry - první pokusy s barevnou fotografií.

Když začít, tak pořádně od podlahy. Jaký fotoaparát a materiál jsem zvolil? Raději se neptejte, je to tak dávno. Vím jediné, že foťák zn. Pionýr byl, proti mému bakeliťáku na jedno použití, učiněná zrcadlovka.

Úvodní fotografie není původní, vznikla vlastně omylem, když jsem nevěděl jak odstranit skvrnu v levém horním rohu. Držel jsem foťák jako prase kost a nevadilo mi, že nesmím zakrývat objektiv ani vlastním prstem. Hrál jsem si s úpravou, která je pro mne stále jednou velkou neznámou. Nejen starého psa novým kouskům lze těžko naučit.

Buď tehdy řádila vichřice a lampa se klátila jako třtina ve větru nebo můj foťák měl problémy s perspektivou.

A na závěr se pomodlit u křížku při cestě do údolí, že to se mnou šlo z kopce, Horská služba, bernardýn se soudkem o mně neměli tušení a Televízia Markíza nebola pri tom ako prvá.

P.S. Nenechte se mýlit, že chodím s naslouchátkem zn. Grundig po horách, to je prosím plátek salátovky, když jsem byl napaden šílenou vosou.