Vyprávění o Brdech............

Teprve při odpolední vyjížďce jsem si uvědomil, jaký trhanec mám v hlavě. Píšu o cvočkářích a většina čtenářů může být přesvědčena, že mám na mysli chovance ústavu tzv. cvokhausu.

 

Jen jsem zapomněl, že je to řemeslo, které už neexistuje. Ani manuálně zdatní jedinci si těžko můžou představit, že se kovaly ručně nejen podkovy, skoby, ale také hřebíčky o velikosti skoro titěrné. Stroje, které to dovedou v té době ještě neexistovaly.

Nezbývá mi nic jiného než se bít v astmatická prsa a volat Má vina, má vina, má veliká vina. Nešetřete mě, bijte, mrskejte anebo kamenujte.

Ale do léčebny mě neposílejte, i když jaro je taky hezké v její rozlehlé zahradě. Stačilo napsat, že cvočkáři dělají prachobyčejné hřebíky. A já měl klid a usínal bez hypnogenu.

Snad se nebudu ve snu křižovat a volat Mea culpa...... To je tak, když chci někoho poučovat.

 

 
 

Autor: Ladislav Smrčka | sobota 30.5.2015 20:41 | karma článku: 7,43 | přečteno: 290x