Rád uchovávám drobnosti, které mi připomínají, koho jsem měl v životě rád. V pokoře držím růženec s křížkem, kterým se loučila má ateistická maminka s tímto světem.
S ůctou hledím na medaile svého olympijského dědečka a vzpomínám na jeho velikánskou fotografii s Frištenským, která vévodila známému zmrzlinářství U sportovce v myší díře nad pražským Klárovem.
Ale kouzelným dědečkem byl pro mě určitě pan Nepil, který uměl psát o věcech obyčejnských a přesto dokázal svými hravými a milými slovíčky pohladit čtenáře i posluchače. Patřil k těm málo vyvoleným, kterým přidala Múza i dar vypravěčský. Jeho typický chlácholivý hlas mám uložený ve svém mozkovém archívu, bez něj by nebylo vyprávění o dělání chalupy, cestování s Bejbinkou nebo lýkových střevících tolik okouzlující.
To on mi vždycky připomene, jak prožíval blížící se svátky jara se svým bráškou.
Na Květnou neděli ráno nás poslala maminka umýt do přestudeného potoka, abychom byli zdraví a pak do kostela, kde se světily kočičky. Aspoň jednu z nich jsme odloupli z věnečku nebo proutku a spolkli po návratu ze Mše svaté, abychom nedostali angínu z toho mytí v potoce obzvášť letos studeném.
Už je to dávno, co jsem si "huntoval tělo" na doporučení doktorů Husáka a Štrougala. Nakládal a skládal tuny papíru potištěné odborářskými zhůvěřilostmi. Ale přesto došlo k nakladatelskému zázraku, vyšly Střevíce z lýčí. Autorský výtisk s věnováním je milou vzpomínkou na setkání, které nezačalo právě šťastně, ale happyend byl stejně dobrý jako jeho vyprávěnky. Zazvonil telefon ve skladu a bezpartijní, ale připosražená vedoucí zahlaholila ,, Je zde soudruh autor pro výtisky ,,. V kanceláři čekal pomenší pán s dobrotivým úsměvem ve tváři, který jakoby se styděl, že se nejen narodil a taky něco napsal. ,, To je soudruh Nepil ,, a má blesková reakce překvapila i mne samotného. ,, To není žádnej soudruh, ale slušnej člověk ,,.
Jeho vděčný pohled byl stejným vyznamenáním, jako bych potkal kouzelného dědečka. Možná je to tím, že jsem nepotkal kouzelného soudruha, který by mi podepsal něco tak mile člověčího.
Být mezi námi, určitě by nám popřál v ranním rádiu Dobré a ještě lepší jitro. I když včerejší Květná neděle byla uplakaná.
