Nejsem prase vpuštěné do lesa, které sesbírá kde co a chlubí se konzumací.

Takový dojem si udělalo pár čtenářů, kteří nabyli dojmu, že bych sebral i podpapíráka umně skrytého za pařezem a praváka si ani nevšim.

Bukvice nežeru, nešmakují mi a zalejzají pod zubní protézu jako makový štrúdl. To ať tam raději vleze šrůtek uzeného, bude se hodit ve zlých časech. Když bloudíte s prázdnou po lese a začíná se smrákat.

Ve chvíli, kdy musíte jít světa kraj, abyste přenocovali ve své postýlce. On vám totiž ujel poslední spoj před hodinou. Rázujete po silnici a na krajnici a v pangejtu je hub jako na vydařené výstavě. Těch původně jedlých, které vám můžou posvítit jako černobylky na cestu.

Abych nezblbnul a nebál se na té daleké pouti, zpívám si do omrzení Cestáře a v duchu se modlím, aby zastavila paní ve zlatém kočáře. Prý přeje štěstí připraveným. Ani vozidlo Armády spásy nejelo okolo.

Když jsem bydlel v Pošumaví a rostly, to jsem dělal haura a vybíral si. A sbíral nejen ty nejvoňavější praváky dubové i smrkové. Nezhrdl jsem ani ostatními houbami, které mnozí ani neznají a zařadili si je do kategorie " prašivky ". Dutonožky, černohlávky a hřiba strakoše s mnoha roztodivnými krajovými názvy. Židáček, podborovinka, švec a koželužka. Budějičáci mu říkají bez práce. A na Šumavě si jich nikdo ani nevšimnul.

                                      Houbařská sezóna teprve začíná, březnovku z nám jedině z atlasu, to bych

musel mít prase vycvičené, aby tuhle houbu vyčenichalo. Smrže a kačenku už známe. Našel jsem recept na smrže ala humr. Povařený, nakrájený a ochucený pikantní majonézou. Myslím, že chatka z Kamčatky za pětikorunu byla éňo ňůňo, ale tu dobu, když jsem byl sice mladý už bych nerad znovu prožil.

Tahle houbička se jmenuje destice chřapáčová, má ráda vlhko a teplo, tlející pařezy a kořeny. Prý je velmi dobrá do polévek, ale nevím, nemohu sloužit.

Tak proč o ní píšu? Mně se moc líbí její lidový název " prasečí uši ".

Aspoň jeden recept na houbovou omáčku, kterou mám rád.

Pokrájené smrže orestujeme na sádle do měkka spolu s cibulkou a hladkou moukou. Vše necháme spejchnout do zlatova a zalijeme hovězím vývarem. Necháme provařit a na závěr přidáme trochu zakysané smetany a sterilovaného kopru. Podáváme s vařeným hovězím a knedlíkem. Není to zdravé, ale dobré. Dle rozmaru jí říkáme jihočeská nebo písecká.

A pro fajnové posluchače přidáváme creme fraîche, zakysaná smetana není dost nóbl.