Ale to mi vůbec nevadí, protože houbařské toulky jsou pro mne totéž jako kyselé hrozny pro lišku. Uběhlo pár lét a houby začaly chápat, že se mne nemusí bát stejně jako Mikuláše v létě. I to údobí, kdy jsem lezl po čtyřech ve stráni a pak čekal na pomoc své ženy, bylo přechodné.
Býval jsem houbový plašan a můj akční rádius v lese by mi záviděl i slavný der Kaiser Franz, ozdoba Bayernu Mnichov. Taky jsem chodil z lesa s prázdnou, protože v tom kvaltu jsem přehlédl i dědečka Hříbečka, který by musel mít majáček a zvukovou signalizaci.
Pak jsem velice rychle začal zpomalovat a tvářil se vítězně, sedíc na pařezu, na klíně kapesní atlas, v jedné ruce houbu a v druhé lupu. Mé první bádání a poznatky jsem shrnul v jediné poznámce Pozor pavučinec kozlí - nejedlý !!! Dokonce inkoustovou tužkou, jako moudro vtesané do skály.
I když by počasí mohlo houby popohnat k růstu, zatím se jim nechce. To by totiž byla první zpráva na Nově, až pak by prolétly obrazovkou světové konflikty či hašteření našich pašáků.
Houba nejvíce podobná hříbku, kterou naleznete v listnatých porostech a v trávě na kraji lesních cest je májovka. Ona spíš lahodí oku než chuťovým pohárkům, protože její moučná vůně neláká ani červotoče nebo jak se jmenují všechny ty bedlobytky.
Ani vás nelákám k jakékoliv kuchyňské úpravě, ale pár plodnic nezkazí žádnou houbovou směs. Jenže to je ten problém, v tomto pozdním jarním čase toho moc jeditelného nenajdete.
Výjimkou je závojenka podtrnka, která roste nejen pod trnkovými keři, ale jsou tací, kteří tvrdí, že i pod švestkami. Nejspíš se to zamotalo někde na Valašsku, ale do toho já se montovat nebudu.
Tato houba je nejen jedlá, ale také zajímavá svou okurkovou vůní, podle které ji poznáte snadno. Pokud máte obavy, že si jí můžete splést s vláknicí patouillardovou, ona má taky přívlastek začervenalá. Jste-li barvoslepí, tak raději choďte na trávu pro králíky. Že žádné nechováte? To ani nevíte jak vám dupou.
Přesto jeden ze svých receptů na houbovou omáčku dávám k dispozici.
Očištěné májovky a podtrnky pokrájejte a restujte v trošce másla a hladké mouky. Jakmile se jíška světle osmahne, zalijte hovězím vývarem a nechte vše dobře provařit. Na závěr přidejte smetanu s pořádnou hrstí nasekaného šnytlíku.
Na závěr mne napadla hříčka, že by si i licenční dvojník Gordona Ramseye klepal na čelo. Nemáte-li šnytlík postačí pažitka pobřežní.
A ještě jedna připomínka k pažitce, hlavně se z té přemíry vitamínů, provitaminu, silice a minerálních látek nezblázněte.
