Jak se muchomůrka vloudila do disentu a underground z ní udělal líbivý cajdák.

Egon Bondy, epický i prozaický svéráz a PhDr. Jeho epitaf hovoří za vše, "Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer", což bylo jeho vlastní jméno. Kdo jiný mohl zplodit báseň o Stalinovi a onanující komsomolce?

On ale nebyl takový prosťáček a sprosťáček, za kterého jej měli ti hlupáci nahoře. Raději by ho viděli za katrem nebo s ústy přelepenými kobercovou páskou. Byla to zřejmě souhra náhod, nešťastná a tragicky končící láska jeho známých, která ho inspirovala ke krátkým veršům.

Člověk ze zoufalství snadno pomate se,
muchomůrky bílé budu sbírat v lese.
Muchomůrky bílé, bělejší než sněhy,
sním k ukojení své potřeby něhy.
Neprocitnu tady, leč na jiném světě,
muchomůrky bílé budu sbírat v létě.

Pak stačilo jen málo, aby ji Mejla Hlavsa zhudebnil pro režimem nemilovanou kapelu Plastic People of the Universe. Samotní Plastici se vzpouzeli, nebylo to podle jejich gusta. Tak se Muchomůrky bílé šířily dalšími cestami. Do svého repertoáru je vzaly i jiné kapely např. Garáž, Půlnoc nebo Gipsi. Skladba se hrála i na malých festivalech a tancovačkách.

Dokonce ji zpíval Ivan Král ve Zlaté kapličce Václavu Havlovi při jeho narozeninách, abych potěšil pravdoláskaře a s těmi z druhé strany barikády si zalaškoval.

Mám rád tuhle jímavou písničku, protože její text je stejně vzácný jako nález bílé variety muchomůrky zelené. Paradoxně svým smutkem dokáže pohladit i duši. Amanita phalloides var. alba vás pohladí svou pochvou, příznačně nazývanou kalich smrti a lákající alespoň k oblíznutí či malému ochutnání. Raději seberte mladší plodnici, tolik nezapáchá, ať si před smrtí aspoň pošmáknete.