Jak jsem zadělával dršťky nebo člochtal grenadýrský pochod pod slibem mlčenlivosti.

Já vařil na podnikové chatě v Krkonoších, ale nemusel přísahat na krucifix jako stará Plajznerka. Stačilo podepsat dodatek k pracovní smlouvě o nemluvnosti. Tesla, to nebyly jen televizory, ale hlavně špičková vojenská technika. 

Ale také zmlsaní strávníci, pro které byl výběr ze dvou jídel návodem, jak nejlépe strávit den. Když zahlédli na jídelníčku dalmatské čufty nebo klopsy po turecku, raději zvolili celodenní výlet s balíčkem. Větší hrůzou než lavina padající z Kozích hřbetů, byl ale postrach zvaný grenadýrský marš. Ten byl ještě horší než zadělávané dršťky. A babo raď.

Proč jsem si vybral pamlsek z napoleonských válek, který je také na vězeňském jídelníčku a těší se "velké oblibě?" Je to levné už jen od pohledu na suroviny, které se podbízejí veliteli vězeňské služby či správci chaty. Brambory a nudle polité omastkem, aby se trestanci nebo regenerující pracující neudusili. Láďa Hruška by to nepořídil levněji.

Ale můj recept byl více nóbl a nepamatuju se, že bych byl hnán davem rozlícených rekreantů svatopetrským údolím až do Špindlu.

Zkuste ten můj vylepšený, kdy by i ti největší lupínkové ze třetí nápravné skupiny se chtěli polepšit.

Brambory nakrájené na kostky uvařte spolu s fleky v uzeném vývaru. Vyškvařte anglickou slaninu, zlehka poprašte červenou paprikou, aby nezhořkla a vše rychle smíchejte dohromady. Ozdobte šrútkem uzeného, kyselou okurčičkou nebo vyhlášeným zelím z Roudného.

To by se ložírovalo v krimu společně s přičmoudlými kamarády a takovou stravou.

Jen tak mimochodem, nepamatuji si, že by Tesla platila držhubné. Máš stravu v ceně, tak se láduj do bezvědomí svými blafy.

Když jsi podepsal, tak se nediv. Tak zní moudrá zkušenost naší generace.

Autor: Ladislav Smrčka | sobota 27.6.2015 23:44 | karma článku: 9,04 | přečteno: 345x