Za dezinformace až pět let natvrdo. Slovensko nám ukazuje cestu

Tento text je třeba vnímat jako určitou nadsázku (přece se nenechám zavřít). Míru nadsázky nechť posoudí čtenář. Nicméně stojím si za tím, že co by ještě nedávno bylo výkřikem pomatence, nabývá naprosto reálných obrysů.

Slovenská ministryně spravedlnosti (!) přišla s návrhem, aby šíření nepravdivých informací bylo na Slovensku trestným činem. Tato změna má být v přímé souvislosti se snahou ubránit se dezinformacím šířeným v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. „Trest odnětí svobody na rok až pět let má hrozit za autorství nebo šíření nepravdivé informace, která je „schopná vyvolat nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatel“, ohrozit život a zdraví nebo ovlivnit obyvatele při rozhodování o závažných otázkách. Pokud by měl pachatel zištný motiv, má mu hrozit tři až pět let vězení. V době trvání nouzového stavu by byly tresty ještě vyšší.“ (pro zájemce k přečtení např. zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-za-sireni-dezinformaci-do-vezeni-slovensko-hleda-recepty-proti-covidu-182395 nebo zde: https://www.lepsinoviny.cz/za-dezinformace-a-hoaxy-bude-hrozit-az-pet-let-ve-vezeni-v-nouzovem-stavu-klidne-deset-planuji-na-slovensku/).

Jde zatím jen o návrh, který bude třeba pečlivě dopracovat a vyladit k dokonalosti. Ale protože tato bohulibá snaha se zcela jistě dříve či později inspiruje podobnou aktivitu i v naší domovině, bude třeba vyřešit několik zásadních otázek. Bylo by jistě vhodné se na jejich řešení připravit:

1. Co je dezinformace a jak ji pro potřeby novelizace trestního zákoníku definovat?

2. Kdo kvalifikovaně posoudí, že konkrétní informace je „schopna vyvolat nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatel, ohrozit život a zdraví nebo ovlivnit obyvatele při rozhodování o závažných otázkách“, a je tedy dezinformací?

3. Na základě jakých dat se bude rozhodovat o míře závažnosti dezinformace a jak bude určen počet lidí, které dezinformace ovlivnila natolik, že se zachovali způsobem, jenž státní orgány vyhodnotí jako nevhodný, nezodpovědný či nepřátelský?

4. Jak definovat, případně kvantifikovat pojem „alespoň část obyvatel“?

5. Jak postupovat proti těm obyvatelům, kteří sice nebudou autory dezinformace, nebudou ji ani šířit, ale nechají se jí ovlivnit?

6. Jak postupovat proti těm obyvatelům, kteří nebudou ani autory dezinformace, ani ji nebudou šířit a nebude viditelné, že by jí podlehli, ale též ji veřejně neodsoudí, takže budou důvodně podezřelí, že s ní v skrytu duše souhlasí?

Jak vidno, je třeba vyřešit ještě mnohé, ale cesta je zajisté správná. I jako prostý občan bych si dovolil několik návrhů, které by našim orgánům mohly při konkretizaci výše zmíněných opatření pomoci. Při posuzování mých návrhů nechť jsou si naši činitelé vědomi, že nedisponuji jejich širokým a odborným pohledem, přesto však hodlám zodpovědně přispět k budování lepší a spravedlivé společnosti:

Především se domnívám, že by bylo vhodné zřídit specializovanou instituci (s možným názvem např. Ústav pro odhalování a eliminaci dezinformací), která by disponovala širokými pravomocemi při vymýcení dezinformací z našeho veřejného prostoru a zároveň úzce spolupracovala se specializovanými policejními jednotkami. Existuje i možnost zřízení samostatného ministerstva, které by celou agendu mělo na starosti, ostatně v minulosti se již takový postup osvědčil. Druhou variantou je svěřit tuto problematiku do péče vybraných neziskových organizací, které by samozřejmě musely být pečlivě vybrány a rovněž by musely úzce spolupracovat s policejními orgány. Rozšířené pravomoci těchto vládních neziskových organizací by byly dány zákonem.

Samotná definice pojmu dezinformace by měla zůstat poměrně volná, neboť musíme mít na paměti, že dezinformace procházejí vlastním vývojem a mění se v čase i podle okolností. Za nejvhodnější zákonnou definici bych si dovolil navrhnout, že „dezinformací je informace, kterou státem určená instituce (podle návrhů výše) vyhodnotí jako nevhodnou, nezodpovědnou či nepřátelskou“. Toto vyhodnocení by mohlo tvořit i základ k rozhodování o výši trestů za autorství, šíření či podlehnutí takovéto dezinformaci. Navrhovaný slovenský model považuji v současné době za vyhovující, jen bude třeba specifikovat trestní sazbu za jednotlivé typy dezinformace, samozřejmě s přihlédnutím k společenské nebezpečnosti, která by byla vyjádřena kvantifikací osob, které byly danou dezinformací ovlivněny a případně pod jejím vlivem jednaly. Zde bude nutné dát soudním orgánům poměrně široké pole působnosti, aby mohly každý takový případ posoudit ve všech souvislostech a přiklonit se k odnětí svobody pro dotyčného jedince v sazbě od jednoho do pěti let (v případě nouzového stavu od tří do osmi let) odnětí svobody. Případný podmíněný trest v tomto případě nedoporučuji, neboť společenská nebezpečnost takového jednání je na vysoké úrovni.

Není třeba připomínat, že pojem „dezinformace“ by měl být orgány činnými v trestním řízení a následně pak orgány soudními využíván v co nejširší míře a neměl by se v žádném případě omezovat jen na záležitosti související s pandemií COVID-19.

Jsem si vědom, že mnohé z mých návrhů je třeba ještě doplnit a dopracovat. Přesto věřím, že odpovědné orgány k nim přihlédnou a vezmou je při svém rozhodování v potaz.

S přáním všeho dobrého

                                                                                                   váš zodpovědný občan