Pan premiér si zajel nakoupit do Německa. Omlouvám se, ale tohle nedokážu zparodovat

Někteří z vás čtenářů si už zvykli, že se nevyhýbám použití nadsázky a ironie. Mým terčem je v poslední době konání české vlády, protože se stala téměř nevysychající studní inspirace. Existují však příběhy, které píše sám život...

Dnešní text nebude ironií ani sarkasmem, protože jeho námět překonal zatím vše, co bych byl schopen vytvořit nejen já sám, ale zřejmě kdokoliv, kdo se někdy do podobného psaní pustil. Pro lepší pochopení je však nejprve třeba zhlédnout asi pětiminutové video, které pan premiér 6. listopadu zveřejnil pod názvem Otázky a odpovědi z Kramářovy vily SPECIÁL. Odkaz na toto video zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/premier-fiala-nakup-supermarket-cesko-nemecko-ceny.A231106_101111_ekonomika_ven Uvádím to záměrně, protože byste mi to třeba nemuseli věřit. (já jsem nevěřil, ani když jsem to viděl).

Pan premiér s obvyklým otcovským úsměvem promluvil k národu a dopodrobna nám vylíčil, jak si zajel nakoupit do Německa. „Ceny potravin, i díky tlaku naší vlády, začaly konečně klesat, ale na druhou stranu řada z vás mi píše, že se stále vyplatí nakupovat v zahraničí, protože tam jsou stejné výrobky pořád levnější. Já jsem se chtěl o tom přesvědčit sám, využil jsem tedy toho, že jsem měl nedávno pracovní program na Karlovarsku, a zajel jsem také podívat přes hranice do sousedního Německa.“

A tak si pan premiér udělal takový běžný nákup, koupil si třeba Coca-colu, máslo, mléko, chléb, také kečup a třeba i čokoládu či Nutellu. Při nákupu v německém marketu se příjemně usmíval, ostatně asi tak, jako bychom se usmívali my všichni, kdybychom nakupovali kdekoliv jinde než v Čechách. V německém Waldsassenu ho vyšel nákup na nějakých 20 eur, takže tak asi 500 korun. Pak se přesunul zpět domů a udělal stejný nákup v Chebu. Úsměv pana premiéra sice neopustil ani v českém obchodě, ale už před marketem překvapeně konstatoval, že nákup je téměř 60 korun dražší (ještěže díky tlaku naší vlády ceny klesají, jak by ty ceny u nás vypadaly, kdyby vláda netlačila). A překvapení pro pana premiéra ještě zdaleka nekončila: „Prakticky totožné výrobky od stejných producentů, od stejných výrobců, jsou v České republice prostě dražší, ale navíc se zdá, že v Německu mají větší balení.“ No tak, alespoň takhle, tím se to kompenzuje, ne?

Tak sice máme u nás všechny výrobky, které pan premiér kupoval, dražší než v Německu (některé ne tak o moc, to je uklidňující, jenom to máslo nebo Nutella, hm, hm…). Ale co tedy pana premiéra zaujalo, bylo to, že hlavně produkty mezinárodních firem  se v Německu oproti Čechám liší ve velikosti balení (shodou okolností jsou ta balení v Čechách o něco menší). Tím odhalil, že to, co by se mohlo zdát, že v Čechách stojí méně nebo stejně, vlastně stojí tak nějak více, že. Snad by nás mohlo uklidnit, že máme oproti Němcům cca poloviční platy, takže nějaký rozdíl tu samozřejmě být musí.

A tak si pan premiér na závěr položil otázku, proč tomu tak je? Tak především vláda neurčuje ceny, že. Ale vláda bude tak nějak pokračovat v tom, co dělá od počátku inflace (kontroluje ty ceny, říkal pan premiér, a tlačí na výrobce a prodejce, aby tu těžkou situaci nezneužívali). Zaplať pánbůh, představa, jak by se všichni tihle hoši utrhli ze řetězu, kdyby vláda nekontrolovala a netlačila, je děsivá… A to nejlepší nakonec: Sám pan premiér se obrátí na výrobce a distributory, aby mu to tedy vysvětlili. Nezbývá než doufat, že mu to vysvětlí, a také, že on to vysvětlení pochopí. Jakmile bude vše vysvětleno a vše pochopeno, bude také vše v pořádku. A můžete panu premiérovi klidně napsat, on už se za vás za všechny zeptá, případně natočí další video.

Tento člověk už dávno není směšný. Z toho člověka jde hrůza.