Tomáš Baťa vynález batohu

Že někdo něco vynalezl, si mnohdy vůbec neuvědomujeme, protože to bereme jako samozřejmost. Kdybychom si to uvědomili, byli bychom často překvapeni tím, co kdo vymyslel.

Bylo to někdy v roce 1903. V českých zemích začínal tramping a mladý Tomáš Baťa se jednou na nádraží všiml, jak trempové žehrají na svá zavazadla.

V té době se nejvíce používala houně, nebo deka, do které bylo vše potřebné zabaleno, takže vznikla jakási rulička, která se převázala provázkem a nosila přes rameno (známé třeba z knihy Kocour Mikeš).

O něco praktičtější, kdy se nemuselo úplně vše rozbalovat, kvůli vyndání jedné věci, byl pytel s provázkem, který se navíc lépe nosil.
To se daly věci do pytle (nejčastěji od brambor), u toho se provázkem zavázal jeden spodní roh, nechal se kus provázku na nesení přes rameno, zavázalo se hrdlo pytle, nechal se zase kus a nakonec druhý spodní roh.

Praktické to bylo zejména proto, že se nemusely vybalovat všechny věci, když chtěl tremp vyndat pouze třeba mapu (stačilo rozvázání jen dvou uzlů) a také se pytel s provázkem (často k vidění ve filmech z II. světové války u vojáků Rudé armády) nosil přes obě ramena, ne jako houně v ruličce přes jedno.

V návalu inspirace Tomáš Baťa, podpořen prostředky své sestry Anny, vymyslel, místo provázků přes ramena a rozvazování kožené řemeny přes ramena a na uzavření samostatnou "chlopeň". Hned druhý den ještě vymyslel, že řemeny na ramena budou nastavitelné v délce, přidal k řemenům páskové spony a první zavazadlo, které známe jako "batoh", bylo na světě.

Pojmenoval jej však "baťah", což však trempové z Prahy vzápětí zkomolili na "baťoh" a sám Tomáš Baťa pak přejmenoval svůj vynález na "batoh", kvůli tomu "ť", jelikož toto písmeno není ve světě moc známo (už tenkrát měl vizi prodeje po celém světě).
Je škoda, že si svůj vynález nenechal patentovat, protože se toho chytly firmy, které si na turistických zavazadlech založily živobytí. Třeba firma "Kapsha" v jejímž vývojovém oddělení vznikly kapsy na batoh, aby byly "po ruce" věci, co se používají často, ačkoli právě toto již dva roky před tím navrhoval sám Tomáš Baťa.
Naštěstí Tomáš Baťa batohy zavrhl a věnoval se obuvnickému průmyslu.