Subutexové orgie

V souvislosti s větším počtem uživatelů návykových látek v centrálních městských částech, zejména na smíchovském Andělu, vyvstává otázka, co vlastně je onou látkou (látkami) užívanou závislými osobami především v Praze 5.

Odpověď by mohla napomoci řešení tohoto problému obvodu Prahy 5.  

Pozorně jsem vždy vnímal názory expertů na drogovou problematiku a snažil se najít většinové stanovisko, které by zásadně napomohlo snížení drogové zátěže zejména na Andělu, Smíchovském nádraží, Knížecí a v Plzeňské ulici. Trápil jsem se tím, jak pomoci policistům, strážníkům a terénním pracovníkům snažícím se podstatně zmenšit problém s návykovými látkami nejen v Praze 5. Pokusil jsem se podívat na celý problém z poněkud jiné strany, než to bývalo obvyklé. Zjišťoval jsem, jaké drogy se Prahou 5 šíří, jaké drogy se v Praze 5 prodávají, a k mému velikému překvapení nebyl (a není) to ani heroin ani pervitin, ale substituční přípravek Subutex (obsahující látku buprenorfin). Tento přípravek, který je pouze na lékařský předpis, zaplavoval a nadále zaplavuje černý trh s návykovými látkami nejen v Praze 5.

Dle mých informací se substituční přípravek Subutex užívá (resp. spíše zneužívá) v řadě případů jako primární droga a valná část uživatelů návykových látek pobývajících v Praze 5 žádnou jinou drogu neužívala a ani neužívá. Konzumenti návykových látek v Praze 5 jsou tedy v zásadě závislí na substitučním přípravku Subutex, který tak neslouží k účelům léčby, pro který byl na trh v České republice uvedený. Naopak stala se z něj nelegálně obchodovaná návyková látka, často užívaná jako primární droga.

Je naprosto správné, že substituční léčba drogově závislých je součástí tuzemské protidrogové politiky. Vůbec nepochybuji o správnosti substituční léčby závislosti spočívající v podávání nebo předepisování prostředků nahrazujících původní návykovou látku. Cílem substituční léčby je logicky ukončení užívání ilegálních návykových látek, snížení rizik spojených s užíváním návykových látek (jako je zdravotní poškození, infekce apod.), ukončení užívání ostatních návykových látek, snižování kriminality a resocializace.

V České republice se pro substituční léčbu osob závislých na opiátech používají dvě látky, a to metadon a buprenorfin.

Léčba metadonem je vázána na centra substituční terapie. Metadon není dostupný jako jiná léčiva. Každoroční nákup je realizován fakultní nemocnicí, která zařizuje centrální nákup pro celou ČR. Finančně je pokrytý stálým příspěvkem ze státního rozpočtu.

Pokud jde o léčbu buprenorfinem, pak v současné době je na trhu ČR nejdéle dostupný léčivý přípravek Subutex, a to od roku 2001, a Suboxone od roku 2008. Pokud je z dostupných materiálů a informací patrné, tak Subutex je poměrně často zneužíván, a to i injekčně. Jinak je tomu s přípravkem Subuxone, který obsahuje kombinaci látek, a to buprenorfin a naloxon. Nezastírám, že přípravek Suboxone nelze ordinovat vybraným skupinám pacientů (např. gravidním ženám), ale lze s ním z velké části pokrýt substituční léčbu v České republice.

Je nutné si uvědomit, že předepisování Subutexu není omezeno pouze na centra substituční léčby (v každém kraji je jedno), a to z důvodu zvýšení dostupnosti léčby pro motivované osoby závislé na drogách. Suboxone je obdobně dostupný jako Subutex.

Je jistě zvláštní, že problém zneužívání Subutexu se vyskytuje zejména v Praze a ve Středočeském kraji. Lze se domnívat, že se zde nachází lékaři, kteří při substituční léčbě Subutexem nepostupují v souladu se Standardem substituční léčby.

Vzhledem k tomu, že již delší dobu existuje léčivo s účinnou látkou buprenorfin, která je vázaná na naloxon (přípravek Suboxone) a při jejím zneužívání nedochází k navození stavu jako při nelegálním užití Subutexu, je s podivem, proč nedochází k postupné výměně užití pro substituční léčbu přípravku Subutex za Suboxone. Suboxone je ještě ve svém důsledku i částečně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, a tím pádem je i pro pacienty levnější.

Příkladem pro ČR by mohlo být Finsko, které pro substituční léčbu používá pouze Suboxone a samo deklarovalo, že došlo k zastavení zneužívání léčiv určených pro substituční léčbu. Nabízejí se otázky, proč ČR nepřevezme finský model, jak je kontrolováno dodržování zákona, jaké jsou mechanismy pro zabránění úniku Subutexu na černý trh?

Občas se u některých zástupců odborné veřejnosti objevuje neformální názor, že je možná dobré, pokud je na našem nelegálním trhu s narkotiky Subutex. Tito zástupci odborné veřejnosti se obávají, že pokud dojde k vytlačení Subutexu z černého trhu, objeví se nové drogy a ty možná budou ještě horší. Já si však kladu otázku, má být stát tím, kdo bude cíleně „distribuovat drogy“ pod rouškou substituční léčby?  

Pokud mám informace o drogové scéně v Praze 5, tak elementární drogou je substituční přípravek Subutex. Pokud by nebyl předepisován (ale např. nahrazen Subuxonem), pak by dle mého názoru klesl počet uživatelů návykových látek shromažďujících se v Praze 5. Já ovšem nemám možnost působit na lékaře předepisujícím svým klientům jako substituční přípravek snadno zneužitelný přípravek Subutex namísto málo zneužitelného Subuxone.

Ptám se tedy, jak se k problémům zneužití substitučního přípravku Subutex staví vláda, ministerstvo zdravotnictví a Společnost pro návykové nemoci? Pomohou občanům Prahy 5 sužovaným problematikou drog (a to především Subutexem)? Ptám se, proč vláda, ministerstvo zdravotnictví a Společnost pro návykové nemoci nezamezí zbytečnému předepisování Subutexu, který je primární drogou nejen v Praze 5?