Média mají stále sílu. A to nemyslím jen z pohledu ovlivňování veřejného mínění podle správných, moderních a aktuálních trendů, zadání majitelů nebo osobními preferencemi či animozitami vůči konkrétním politikům.
Znám krásný příklad, jak pomohla lidem. Fakt. Řeč je o článku, který jsem publikoval zhruba před měsícem na nejrůznějších místech (například článek níže "Senioři čekají na důchody. Stát selhává").
Šlo o kauzu přítele, který zhruba půl roku nedostával starobní důchod, i když ho měl už letos v únoru Českou správou sociálního zabezpečení takzvaně odklepnut. Případ bezprecedentního selhání vedení tohoto státu se ale bohužel netýkal (netýká) pouze něj, ale dalších tisíců lidí s nárokem na zaslouženou odměnu za jejich produktivní život.
Zkrátím to. Mým příspěvkem se inspirovala domácí redakce MF Dnes a mého přítele oslovila. Vyprávěl svůj příběh, o boji se státní, věčně slibující institucí. Zrodil se článek, který i z jiných zdrojů poukazoval na totální anarchii ve státní správě, možná inspirované mottem nechvalně známého uskupení: SPOLU pro vás!
Vlastně to nakonec byl pohádkový příběh. Vše dobře dopadlo. Po 170 dnech bez důchodu ho můj přítel dostal. Po dvou dnech, co text v MF Dnes vyšel. U mocipánů možná zabral monitoring tisku, kdo ví. Náhoda. Úroky v řádech tisíců chtít nebude, nemá na to nervy, chce si konečně užít pohody ve stáří.
Možná je tento postup inspirací pro další desítky a stovky podobných případů. Rada tedy zní: zkuste to mediálně, piště, volejte. Poslední instance. Na stát zapomeňte. Nefunguje, šetříme.
