Proč dělají média extremistům reklamu? Možná v rámci objektivity, možná v honbě za větší prodejností výtisků, možná jen z nevědomosti nebo z nedostatku jiného kvalitního materiálu k otištění? Kdopak to ví? Doufejme, že to vědí alespoň dotyčná média. V každém případě je poněkud podivné, kolik prostoru je v médiích věnováno například Dělnické straně, jejímu rušení, jejímu předsedovi a ve straně činným či blízkým spolupracovníkům. Nyní se Hospodářské noviny zaměřily na vzrůstající počet vzdělaných lidí v řadách extremistů…
Na jedné straně je zarážející již pochybný zdroj těchto informací, neboť se dnes zveřejněná tvrzení opírají o údajné fragmenty z dosud nezveřejněné výroční zprávy o extremismu, kterou se HN podařilo získat. Bylo by jistě zajímavé zjištění, kdo a z jakých pohnutek právě tyto pasáže novinám poskytl. Na straně druhé je velice diskutabilní zpravodajská hodnota této informace, jinými slovy, co to vlastně vypovídá o vývoji extremistické scény u nás? Hospodářské noviny ze získaných podkladů zjistily, že u kriminality s extremistickým podtextem v loňském roce stoupl počet středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných pachatelů, z čehož vyvodily závěr, že mezi neonacisty přibývají lidé se vzděláním.
Pokud by náš pohled na věc byl takový, jak předestírají Hospodářské noviny, mohl by tak vzniknout mylný dojem, že se k extremismu u nás hlásí stále více inteligentních lidí, že je například zrušená Dělnická strana nebo její nástupkyně Dělnická strana sociální spravedlnosti v současné době stále více atraktivní pro elitu našeho národa – středoškolsky či vysokoškolsky vzdělané lidi. Otázkou by v případě takového černobílého vidění souvislostí bylo, jak je to možné, že je extremismus založený na rasové či jiné nesnášenlivosti atraktivní alternativou pro chytré lidi?
Podle interpretace Hospodářských novin je pryč mýtus, který se roky opíral o tvrzení, že typický neonacista je holohlavý násilník se základním vzděláním. Což je ovšem z mého pohledu holý nesmysl a velmi zjednodušená, navíc ničím nepodložená interpretace. Je totiž nutné podívat se na vývoj systému vzdělávání u nás a přitom si uvědomit, že lidé, kteří před 20 lety měli pouze základní vzdělání, nebo jejich studijní výsledky postačovali stěží na tříleté učební obory, si pár let po dovršení plnoletosti mohli vychodit tehdy ještě nástavbovou, večerní, nyní dálkovou formou nějakou vybranou střední školu a hravě si dodělat si maturitu. A v současné době jim vůbec nic nebrání v zapsání na mnohé vysoké školy, které přijímají bez přijímaček, protože o ně není zájem nebo jsou soukromé a platí se na nich školné…
Stačí si vzít k ruce životopis předsedy zrušené Dělnické strany Tomáše Vandase, který je dostupný na internetu (http://www.tomasvandas.cz/zivotopis), a přečíst si, jak se z instalatéra stal student vysoké školy pracující jako manažer jakosti v nejmenované pražské stavební akciové společnosti…
A to zcela ponechávám stranou fakt, že majitelem vysokoškolského titulu nemusí vždy být člověk vzdělaný, moudrý, rozumný a obdařený rovněž sociální inteligencí. Navíc žijeme v době nasycené korupcí a vzdělání je dobrý prodejní artikl, respektive doklad o něm. Přitom nemusíme toužit právě po diplomu z Právnické fakulty v Plzni, můžeme chtít být jenom obyčejní bakaláři či magistři z jakékoliv vybrané fakulty soukromé vysoké školy, a pokud máme na školné, nic nám nebrání.
Připadá mi proto velice lehkovážné a žurnalisticky naprosto nehorázné, že se Hospodářské noviny chopily takovým způsobem velice mlžného tématu bez jasných kontur a snaží se v očích veřejnosti vytvořit nový mýtus: o vzdělaném extremistickém protivníkovi, který se kromě přípravy zápalných lahví v temných zákoutích zaprášených garáží věnuje rovněž porovnávání zápisů ve svém vysokoškolském indexu se svými souputníky…
http://hn.ihned.cz/c1-42049120
http://domaci.ihned.cz/c1-42054200-mytus-holohlaveho-nasilnika-padl-mezi-neonacisty-pribyvaji-lide-se-vzdelanim
------------------------------------------------------------------------
Další mé články můžete číst na: http://www.shekel.cz
