Přijely tanky a mně bylo 13
Nedávno však přišla opět beč na srpen 68 a já jsem se rozhodl jej kamarádům odvyprávět. Konstatovali, že to byla dost špatná životní zkušenost a tak jsem se rozhodl jej zveřejnit i zde.
Konečně jako každé prázdniny jsem vyrazil na pionýrský tábor ve Zvánovicích. Těšil jsem se na úplně všechno, co tam s námi vedoucí oddílů podnikali, zejména ale na táborovou olympiádu, kde se mi velmi dařilo, zejména v atletických disciplínách.
Prázdniny tentokrát nezačínaly jako obvykle. Rodiče nakupovali trvanlivé potraviny, odložili plánovanou dovolenou na Babyloně a povídali něco o tom, že to nedopadne dobře. Přesně si již nevzpomínám, ale moc pozornosti jsem tomu s kamarády moc nevěnoval a užíval jsem si s nimi prázdniny. Mrzelo mě sice, že na Babylon nepojedeme, protože tam byl krásný les a koupání, ale to mi vynahradili pražské koupaliště Džbán, a tak jsem po této stránce nijak nestrádal.
Na tábor jsem odjel jako obvykle autobusem s rozjařenou partou kamarádů, těšících se stejně jako já. Výjimky se sice našly, ale posléze i je táborový život pohltil a na svůj stesk po domově zapomenuly.
Mezi námi dětmi panoval mimo jiné i čilý obchodní ruch. Směňovaly se různé hračky, nože i jiné vybavení, které jsme mohli postrádat. Mě se tenkrát podařili směnit svůj zálesácký nůž na stříbrný kolt na kapsle, který se tehdy dal pořídit pouze v tuzexu. Byl jsem z něj prostě zcela nadšený a vzhledem k tomu, že jsem k němu obdržel ještě několik kotoučů kapslí byl jsem v sedmém nebi.
Mé štěstí však nemělo trvat dlouho.
Jednoho rána nás vzbudilo jako obvykle táborový trubač s tím, že máme jít do jídelny, kde byla televize. Mysleli jsme si, že budou promítat nějaký film, ale v televizi byla hlasatelka Kamila Moučková a oznamovala, že Sovětská vojska vtrhla do české republiky a že nás tedy SSSR okupuje.
I pro nás děti to byla velká rána. Doposud jsme se učili, že SSSR nás osvobodil od nadvlády fašismu a nyní jsme se dozvěděli, že jsou to právě oni, kdo jsou našimi okupanty. Někteří dospělí předpovídali válku. Jiní, že nás budou okupovat jako fašisté. V táboře vládla pohřební atmosféra.
Rodiče si postupně odvážely kamarády z tábora, a nakonec došlo i na mě. Přijel táta se svým známým, který měl Tudora. Naložil jsem kufr, batoh a vyjeli jsme. Cestou nás stavěly ozbrojené hlídky, které kontrolovaly, co vezeme. Čím blíže jsme byli ku Praze tím byly kontroly pečlivější. Na poslední kontrole jsme museli zastavit, vylézt z auta a otevřít zavazadlový prostor. Voják na nás přitom mířil samopalem. Otevřeli jsme kufr auta a voják začal prohrabávat zavazadla. V mém kufru objevil onen stříbrný kolt – dětskou hračku. Začal okamžitě na nás něco řvát a agresivně na nás mířil samopalem. I když jsem se rusky učil vůbec jsem mu nerozuměl. Přiběhl jiný voják, jak mi táta potom řekl, byl to důstojník, kterému voják ukazoval můj kolt. Něco vojákovi povídal a usmíval se při tom. Asi mu naštěstí došlo, že je to dětská hračka. Důstojník se na nás obrátil a povídal „pašlí, pašlí. Chtěl jsem zpět svůj kolt, ale důstojník něco zařval, čemuž jsem opět nerozuměl a ukazoval, abychom jeli dále. Táta mě nacpal do auta a jeli jsme konečně bez kontrol až domů. Brečel jsem nad ztrátou hračky, nad tou křivdou, že mi sovětský voják – osvoboditel ukradl vytouženou hračku. Zřejmě pro svoje děti.
Popravdě, tu křivdu cítím dodneška.
Pavel Kynčil
Janské Lázně
Protože jsem tam nikdy nebyl, rozhodli jsme se podívat do těchto krásných lázní. Ne, že bychom o nich nic nevěděli nebo je neviděli na obrázku, ale přece jenom face to face je o něčem jiném.
Pavel Kynčil
Černobíle
Původní moje představa byla, že tento blog bude černobílý. Jak se však později ukázalo, některé fotografie prostě černobílé být, tak nějak, nemohly.
Pavel Kynčil
Kytku viděti radost míti.
Léto to je žeň pro fotografii, zejména makro a makro, makro to mám rád. Ne vždy se však daří. Většinou to kazí i docela slabý vánek, který většinou zaúčinkuje v nejméně vhodný okamžik.
Pavel Kynčil
Už se to zlepšuje
Opět jsem se trochu toulal přírodou a sem tam na něco pěkného narazil. Nějak to sice stále letos není ono, ale nemusí pršet stačí když kape.
Pavel Kynčil
Fotografovo skepse že už hezky nebude....
.... tak prostě kazí fotky, které vytahal z archívu a které se mu moc nelíbily a protože neměl zrovna co na práci tak do nich začal šťouchat a rejpat a vůbec - moc se s nimi nemazlil.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...