Jeden těžký rok výměnou za dlouhodobou stabilitu - klíčová změna ve zdravotnictví

Mají se pacienti obávat letošního snížení příjmů zdravotnictví o 14 miliard? Co přinese chystaná valorizace plateb za státní pojištěnce? Ve veřejném zdravotnictví se chystá radikální změna. Pojďme se podívat, co přinese.

V médiích se od nástupu nové vlády objevují alarmující titulky o okradení českého zdravotnictví. Vláda sebrala pojišťovnám 14 miliard! Jaká je ovšem pravda? Pro běžného čtenáře je téma zmrazení a valorizace plateb za státní pojištěnce komplikované. O co se vlastně jedná? Jaký dopad to bude mít na? A jaký dopad to bude mít na místní nemocnici, na pojišťovnu? Shodil ministr veřejné zdravotnictví do propasti, nebo pro něj vybojoval nevídaný úspěch? Proč jsem přesvědčený, že se jedná o významný úspěch, se pokusím srozumitelně vysvětlit s nadhledem člověka, který pracoval pro nemocnice, zdravotní pojišťovny i samotné Ministerstvo zdravotnictví.

Skupinu státních pojištěnců tvoří především důchodci, nezaměstnaní na úřadu práce, děti, studenti a rodiče na mateřské či rodičovské dovolené. Za tuto skupinu posílá pojišťovnám stát peníze z daňových příjmů. Z celkového rozpočtu pojišťoven přesahujícího 420 miliard korun ročně se jedná o přibližně 126 miliard (tedy necelou třetinu). Doposud platí, že aby došlo ke změně částky placené státem za státního pojištěnce, musí dojít ke změně zákona. Zatímco tedy zbytek příjmů pojišťoven automaticky roste s tím, jak rostou lidem příjmy, prostředky za státní pojištěnce jsou zmrazené vždy do doby, než dojde k politické dohodě a změnu odhlasuje poslanecká sněmovna.

Zatímco dvě třetiny příjmů ve zdravotnictví jsou předvídatelné (na základě modelací publikovaných Ministerstvem financí či Českou národní bankou), jedna třetina podléhá dopředu jen těžko předvídatelné politické dohodě. Takový systém je nestabilní, není možné v něm plánovat, a není tedy možné dělat dohody na horizont přesahující jeden rok. Tímto nestabilním a nepředvídatelným prostředním trpí veřejné zdravotnictví už 30 let.

Nyní se má situace radikálně změnit. Na stole je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce podle růstu reálných mezd a cen v předchozím období. A v systému, kde třetina prostředků visela nepředvídatelně ve vzduchu, je náhle předvídatelné vše. Navíc bude za státní pojištěnce zajištěn dlouhodobý stabilní růst včetně ochrany proti vysoké inflaci. Proč tedy všichni neoslavují? Dlouhodobá stabilita je totiž vykoupena jedním těžkým rokem. Tím bude rok 2023. Pojďme se podívat, co ten těžký rok bude ve skutečnosti znamenat.

Ministr zdravotnictví vyjednal kompromis. Zdravotnictví dostane vysněnou automatickou valorizaci, avšak pro rok 2022 se zaváže ke 14 miliard korun úspor a ještě rok 2023 bude navýšen na základě politického kompromisu. I přes to, že úsporné roky 2022 a 2023 přicházejí ve velmi komplikované době (kdy čelíme poprvé od 90. let dvouciferné inflační vlně), žádná nestabilita veřejnému zdravotnictví nehrozí. Při pohledu na příští obtížný rok a na letošních škrtnutých 14 miliard korun komentátoři často zapomínají na to, že díky automatické valorizaci se na něj můžeme dívat jinou optikou – poprvé totiž vidíme i to, co přijde v dalších letech.

14 miliard chybějících prostředků v roce 2022 zdravotní pojišťovny bez komplikací pokryjí ze svých rezerv. Nejde o nic špatného. Jejich rezervy jsou veřejné prostředky určené výhradně k úhradě zdravotních služeb a existují přesně za tímto účelem – vyrovnání dočasného výpadku financí. Ačkoli se pojišťovny při každém zásahu do rezerv hlasitě brání, nic jim ve skutečnosti nehrozí – na účtech mají dnes nakumulováno stále cca 60 miliard korun. Platba za státní pojištěnce by se na příští rok měla zvýšit z letošních 1767 korun na 1900, tedy o 7,5 %. Ano, při inflaci blížící se podle ČNB k 20 %, je to málo a rok 2023 bude opravdu tvrdý. Nicméně zdravotní pojišťovny stále budou disponovat poměrně vysokými rezervami a stále budou schopny část šoku vstřebat.

V roce 2024 nastoupí nový valorizační mechanizmus. ČNB dnes předpokládá, že v druhé polovině roku 2022 dosáhne inflace téměř 20 % a v prvním pololetí roku 2023 se bude pohybovat mezi 10 a 16 procenty. A právě z těchto hodnot bude rok 2024 vycházet! Pokud se predikce naplní, znamenalo by to nárůst dalších 16,5 % pro rok 2024. Tedy z 1900 korun na 2213 za každého státního pojištěnce měsíčně. Zvýšení se rovná nárůstu o 32 miliard korun během dvou let. Vedle toho nesmíme zapomínat na přirozený růst výběru pojistného od zaměstnanců, firem a podnikatelů. Pro rok 2024 to oproti roku 2022 může být dalších 30 miliard korun navíc. V roce 2024 tedy lze dle dnes dostupných odhadů očekávat alespoň o 15 % více prostředků než v letošním roce. Pokud se stát pod nátlakem odborů neutrhne a neroztočí inflační spirálu radikálním zvyšováním platů, žádná katastrofa nehrozí. Bude pouze záležet na opatrné distribuci mezi jednotlivé poskytovatele tak, aby žádný z nich nebyl uvržen do neřešitelných obtíží.

Financování systému se během dvouletého období vyrovná. Po těžkém roce 2023 přijde významně růstový rok 2024 a dál již bude platba státu valorizována navždy. Vyjednat něco takového v ekonomicky obtížné době a ještě v koalici pěti politických stran je veliký úspěch, ze kterého bude veřejné zdravotnictví profitovat navždy. Za 10 let bude obtížný rok 2023 dávno zapomenut, nicméně z automatické valorizace se budou všichni v systému těšit nadále.

To, co bude návazně potřeba odpracovat, je zajistit předvídatelnost úhrad poskytovatelům zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví bude muset přejít k nastavení úhradové vyhlášky na několik let dopředu a doplnit ji o parametry vývoje příjmů celého systému. To je ovšem něco, co je plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. Tím těžkým krokem bylo zavedení valorizace samotné. Po té nic nebude bránit tomu, aby si například vedení nemocnic jednala s vedením zdravotních pojišťoven a společně naplánovali střednědobý horizont spolupráce na několik let, a to včetně plánu rozvoje, investic a změn struktury poskytovaných služeb.

Proto jsem přesvědčený, že vyjednaný kompromis je obrovským úspěchem. Laická veřejnost se při čtení alarmujících titulků na toto téma nemá vůbec čeho obávat. A veřejnost odborná z oblasti veřejného zdravotnictví teprve časem docení, jaké revoluční a pozitivní změny se podařilo dosáhnout.