Jaroslav Kuthan
Jaroslav Kuthan
Průša koupil psa (minipovídka)
Průša si prvně v životě koupil psa. Nějak ho to vzalo, to víte, první pejsek. Asi to s tou starostlivostí vzal až moc vážně. A já nějakou shodou okolností byl vždy u toho. Nejdřív jsem ho viděl tahat z auta přepravky, plné králíků
Jaroslav Kuthan
Průša zvítězil (povídka)
A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.
Jaroslav Kuthan
Návštěva (povídka)
Tento příběh musel nutně uchopit nejlepší ze spisovatelů, proto jsem nelitoval času a námahy. Téma tak obrovské, jako návštěva bytosti z vesmíru nesnese povrchní zpracování.
Jaroslav Kuthan
Potom (mini povídka)
Halík tenkrát řídil opilej a smetl Průšu z kola. Průša to přežil, ale už to nerozchodil, a to doslova. Nejdřív se z toho málem zbláznil a potom dostal křeslo s kolama. Halíka mezitím zavřeli na šest let. Nedávno ho pustili.
Jaroslav Kuthan
O trampech (povídka)
Nic veselého to nebude, spíš hořké vystřízlivění z ideálů, které mnohým do hlavy nasadili trampové. Ale stačilo prožít nepříliš chtěnou příhodu, ve které se zalesklo několik významných poznávacích znaků a vše se zhroutilo.
Jaroslav Kuthan
Hrobník (povídka)
Takový byl hrobník Josef Hadraba pašák, že když se pustil do kopání, nepřestal, dokud neměl budoucí nebožtík dokonalou chambre separée.
Jaroslav Kuthan
Opravdová láska
Hynek a Jarmila měli sladkých pět let a scházeli se den co den ve školce. Od první chvíle si rozuměli i v tak vážných věcech, jako je barva kýblíčku na bábovičky nebo způsob likvidace kočičích hovínek v pískovišti.
Jaroslav Kuthan
Jak se jmenuji (povídka (krátká))
"Dobré odpoledne přeji, mám zde prosím k vyzvednutí opravený klobouk," pravil muž s dlouhým plnovousem.
Jaroslav Kuthan
Průša nesmí kouřit (povídka)
Někdo tvrdí, že kdysi dávno udeřil do naší planety kus skály z vesmíru a dinosauři začali chřadnout. Chřadli a možná řvali vztekem na tu nespravedlnost a nakonec pošli.
Jaroslav Kuthan
Na úřadě (vymyšleno podle neskutečných událostí)
Vezměte si prostě bezvýznamně obecní úřad v bezvýznamném městě a máte příběh. Nastoupila tajemnice. Ne do auta, ne do výtahu, ale do funkce. Tu funkci potřebovala, jsou lidé, kterým bez funkce selhávají funkce.
Jaroslav Kuthan
Něco mi na něm nehraje
Vážená poradno! Jmenuji se Magda a je mi dvacet osm let. Nedávno jsem se seznámila s mužem. Je o dva roky starší a líbí se mi.
Jaroslav Kuthan
Pomíjivost
Namazal jsem si chleba máslem a zjevila se mi pravda. Vše pomíjí. V houští objevíte zbytky sklepení a v představách vidíte dům.
Jaroslav Kuthan
Moje žena (povídka)
Přijel jsem o den dříve. Nikdy v historii lidstva se nestalo, že by chlap přijel o den dříve a nenašel ve svém bytě cizího chlapa.
Jaroslav Kuthan
Krátká zpráva z dnešního dne
K dnešnímu dni vydávám krátkou zprávu o tom, že jsem si zapůjčil knihu Tři kamarádi od E. M. Remarquea.
Jaroslav Kuthan
Potkal jsem anděla (minipovídka)
Čas vánoční, čas andělů. A také čas splněných přání. Přišel ke mně anděl. Zůstal jsem bez hnutí, oslněný jeho krásou. Věděl jsem, co se vypráví. Že o Vánocích plní andělé největší přání.
Jaroslav Kuthan
S dobou (povídka)
Lidská, potažmo Průšova fantazie, nezná hranic. Je to zpátečník a chce v tomto stavu setrvat, zároveň mu nedělá problém držet krok s dobou. Sdílím rozhovor s Průšou...
Jaroslav Kuthan
Moje láska (povídka)
Má chyby, jako každá žena, ale když milujete, hodně vydržíte. Láska je funkce, do které zadáte takové proměnné, jako slepice, hysterka, koza a pomocí dosud nevysvětlených operací vám vyjde, že bez ní nemůžete být.
Jaroslav Kuthan
Matka (povídka)
Co chcete aby více otřáslo matkou, než když jí řeknou, že její syn měl těžkou nehodu a nedávají mu velkou naději.
Jaroslav Kuthan
Na náhrobním kameni
Můj dvoustý třicátý hřbitov a po dvousté třicáté velké nic! Hledal jsem a hledám, ale nic než tupé prázdno a absolutní rezignace, nic jiného na těch šutrech nečtu.
Jaroslav Kuthan
Na moři (povídka (krátká))
Úvodem nutno připomenout statistiku, která říká, že každá pětistá mořská želva po nárazu exploduje, protože bez této informace by další pokračování čtenáři nebylo vůbec jasné.
Jaroslav Kuthan
S Průšou už nikam nepojedu! (minipovídka)
Hned druhý den v kempu u Lužnice jsme s Průšou zašli přes les do vesnice a zasedli jsme na chvíli do hospody. Potom jsme se stejnou cestou vraceli k řece. Trochu se mi motala hlava, ale směr jsem udržel.
Jaroslav Kuthan
Klub mužů (povídka (dlouhá))
Každodenní bitvy mužů. Neviditelná hrdinství, sebezapření, obětování se. Muži s velkým M, muži s velkým srdcem, muži s velkým odhodláním, muži s velkým... Ubíjeni čistým zlem, vlkem v rouše beránčím, jak jej jen nazvat..
Jaroslav Kuthan
Já bych... (minipovídka)
Nemocniční pokoj, modré župany a věčná nespokojenost. To chodí Herman od okna ke dveřím, snaží se nemyslet, ale z hladu mu leze žaludek až do krku a hledá něco k jídlu.
Jaroslav Kuthan
Vlčák (povídka)
Můžete se třeba postavit na hlavu, malér neuhlídáte. Já bych mohl vyprávět. Nejdřív trochu o sobě. Líbí se mi na mně, že jsem slušný člověk, chovám se zdvořile a ohleduplně.
Jaroslav Kuthan
Naše nejlepší kamarádka (povídka)
Miládka byla naše nejlepší kamarádka. Chodila za námi a my s manželkou jsme chodili za ní. Byly to krásné chvíle. Seděli jsme vždycky u Miládky na zahradě, pili kafe a jedli věnečky.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
