Když se vládní představitelé vysmívají vlastním nařízením...
Když si vzpomenu, jak se na začátku března lidé začali navzájem povzbuzovat v nošení roušek, vznikaly improvizované šicí dílny například v divadlech a Babiš se na tiskových konferencích teatrálně ptal, zda někdo šije roušky, že on o tom nikdy neslyšel. Ve chvíli, kdy mohli jít skvěle příkladem a nabrat pár plusových bodů, kdyby si dali spolu s ministrem kus hadru přes obličej, plácal něco o tom, že když mají roušky novináři, tak vrchní stav papalášský je nepotřebuje a nakonec “z rozkazu” začalo být nošení roušek povinné (a vynechme teď to, že byla zavedena povinnost nosit něco, co se i díky zákazu distribuce mimo centrální nákup nedalo sehnat, takže se šití roušek rozjelo v ještě větší míře), přijde mi úsměvné, jak se teď pan Ken rád pochlubí tím, jak skvěle to všechno vymyslel.
K tomu každých 14 dní vydávají letáky typu “ZAKAZUJE SE”, “POVOLUJE SE”, zemi vládne totální chaos v nařízeních a každý člen Vlády a krizového štábu si je vykládá tak nějak po svém (Např. Když bylo povoleno 10 lidí na svatbě, ale fotograf se prý za člověka nepočítal...)
Roušky s přicházejícím teplým počasím už část lidí začala nenávidět a jejich postupné odkládání vneslo do všeho ještě větší zmatek.A už v době, kdy ještě byly roušky povinné i venku, pokud nebyl dodržen rozestup mezi lidmi nesdílejícími společnou domácnost, nás ministr zásoboval na sociálních sítích fotografiemi, kterak objíždí různá místa a tam se fotí se svými příznivci. Samozřejmě, že bez roušek, asi aby bylo jasně vidět, že to je skutečně naše SuperStrar. Nebo, že by měl tak rozsáhlou domácnost?
https://www.instagram.com/p/CA0NkgDn3D3/
Momentálně jsme ve fázi, kdy roušky venku již odložit můžeme i bez rozestupů. Teoreticky by vše mělo mít nějaká jasná pravidla a řád, ale reálně mi připadá, že už to skoro nikdo nechápe. Proto se nám to ministr pokoušel protřednictvím médií a webu ministerstva vysvětlit: „Nadále však ještě nějakou dobu zůstává v platnosti nošení roušek ve všech vnitřních prostorách staveb a v prostředcích veřejné dopravy.“(https://koronavirus.mzcr.cz/v-pondeli-15-cervna-dochazi-k-dalsimu-rozvolneni-hygienickych-opatreni) Jasně. Musím říct, že stále i venku potkávám značnou část lidí, kteří se snaží nosit roušky na místech s vyšší koncentrací lidí - super! Jsme prostě ohleduplný a solidární národ a nechcem na sebe prskat. Kéž by nám to vydrželo.
Jak do této občanské aktivity a solidarity ale zapadá ministr, který se nám skoro každý den na svých sociálních sítích (hlavně v Instagramových příbězích, které do 24 hodin mizí) vysmívá těsně obklopen lidmi a bez roušky?
https://twitter.com/adamvojtechano/status/1273351377096527874/photo/1
https://www.facebook.com/adamvojtech2017/photos/a.106912366665813/562794351077610/?type=3&theater
Pod těmito fotografiemi se množí nadšené reakce z profilů, které v mnohém naznačují, že jsou falešné a placené (založeny v nedávné době, žádní přátelé, žádní sledující, profilový obrázek stažený z fotobanky - květinka, zvířátko, modelka...). Případně obhajoba toho, že na chviličku, na fotečku je to přece v pohodě, že chudák pan ministr tak tvrdě dře, takže se potřebuje v klidu nadýchat čerstvého vzduchu. Tak si představím zdravotní sestry, které vážně tvrdě dřou v respirátorech a atombordelech, na prodavačky, které tráví celou směnu v roušce, aby neohrozili své zákazníky, na uklízečky, mechaniky, úředníky, kteří se mačkají v kancelářích bez možností rozestupů, na učitele, kteří mají zkoušet u státnic v roušce, rukavicích a se štítem…
Naivně jsem si myslela, že političtí představitelé by nám měli jít příkladem. Že by naopak měli např. chodit s rouškou i na místech, kde už není povinná, aby namotivovali běžné lidi. A když už to ne, tak alespoň dodržovat vlastní nastavená pravidla. Ale ta zřejmě platí jen pro nás, obyčejné lidi, protože nám naše politická reprezentace neustále dokazuje, že některá Orwelovská zvířata jsou si prostě rovnější a už se ani nenamáhají to skrývat...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 5.
Camping Mougas - Saians cca 35 km. Stále pokračuji v cestě podél oceánu do Santiaga a jako obvykle si trochu pobloudím a část cesty si dokonce zopakuji.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 4.
Caminha - Camping Mougas cca 32 km. Překračuji hranice do 20. a posledního státu mojí cesty - Španělska. Camino dnes vede jednou z nejkrásnějších částí při pobřeží Atlantského oceánu.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 3.
Viana do Castelo - Caminha. Oficiálně by to měla být cesta na 28 km. Díky bloudění to ale bylo zřejmě o dost víc...
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 2.
Esposende Marinhas - Viana do Costelo (cca 25 km). Včera jsem se rozhodla, že nebudu trhat kilometrické rekordy a pojedu každý den do 30 km. Času mám dost a chci si cestu víc užít.
Klára Kutačová
Cesta kolem světa - Camino de Santiago na kole (Portugalskou pobřežní cestou) den 1.
Konečně vyrážím na Svatojakubskou cestu. Nebo už jsem na ní možná vyrazila v lednu a jen to vzala oklikou přes Jižní a Severní Ameriku a Jihovýchodní Asii? Těžko říct. Ale dnes odjíždím z Porta sněrem k Santiágu...
| Další články autora |
Neposlušné ryby a komické úlovky: tyto rybářské fotografie vás pobaví
Rybařina není jen o perfektních úlovcích a klidu u vody. Často dochází i na vtipné momenty, když se...
Snowboarding na ZOH 2026: Známe program! Kdy jedou Adamczyková a Ledecká?
Očekávání jsou vysoká! Eva Adamczyková a hlavně Ester Ledecká patří na ZOH 2026 k velkým favoritkám...
Kolik stojí olympijská kolekce pro ZOH 2026? Nejlevnější kousek vyjde už na stovku
Pletené svetry, zimní bundy, mikiny, rukavice, batohy, ale i přehršel doplňků. Nabídka kolekce...
Největší české úspěchy na zimních olympijských hrách. Znáte je všechny?
Jsou tu XXV. zimní olympijské hry! Hostí je italská města Milán a Cortina d’Ampezzo. Pro...
Program ZOH 2026: Kdy fandit Čechům na olympiádě
Zimní olympijské hry 2026 jsou tu. Největší sportovní svátek roku potrvá až do 22. února. Přinášíme...
Metoděj Jílek po zlaté jízdě: Bez haly doma trénujeme s hendikepem
Olympijský vítěz Metoděj Jílek znovu otevřel otázku výstavby rychlobruslařské haly v Česku. Po...
Víkendové výluky v Praze: Nejede metro mezi Florencí a Vysočanskou, omezení čeká i Žižkov
Cestující v Praha by měli o víkendu zpozornět. V sobotu a neděli 14. a 15. února dojde hned k...
8. den ZOH 2026: Sobota láká k televizi. Češi v akci, biatlon i skoky na lyžích
Sobota, volno a podle předpovědí nic moc počasí. Ideální kombinace, jak si den zpříjemnit...
Hokej na ZOH 2026 v Miláně: Kompletní program, skupiny a tabulky
Na zimních olympijský hrách v Miláně hrají v hokejovém turnaji v českých barvách muži i ženy....

Prodej výrobního areálu Ústí nad Labem
Majakovského, Ústí nad Labem
37 200 000 Kč
- Počet článků 283
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1088x
Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.
Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.
A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...
Seznam rubrik
- Lofoty 2016
- Země zaslíbená
- Po stopách Nikdykde
- Neuschwanstein
- Norsko 2013
- Tyrkysová země II.
- Tyrkysová země III
- Ze života s Chrtem v nouzi
- Nessie na výletě
- Jak jsme (ne)bydlely
- Pochod Marodů - Nízké Tatry
- Expedice Absurdistán
- (Sou)žití s fofrklacky
- Šifrovačky s Dogtopusem
- Výlety po ČR
- Skandinávské bloudění 2015
- Tyrkysová země I.
- Nezařazené
- Osobní
- Cesta kolem světa




















