Nezapomeňte. Před 61 lety začal proces s Miladou Horákovou

Lid se hněval. Imperialističtí agenti a rozvraceči republiky musí viset! Závodní rady KSČ, uliční výbory téže (jediné povolené) politické strany, revoluční umělci. Ti všichni se vyjadřují jasně a nekompromisně – soudní tribunál, který zasedl poprvé 31. května roku 1951, dostal celkem 6300 rozhořčených rezolucí, které žádaly smrt třinácti osobností české politiky a kultury, které si komunistický režim a sovětští poradci Lichačev a Makarov vybrali do představení, nazvaného proces s Miladou Horákovou.

Na straně žaloby? Urválek, Polednová

Hlavní postavy? Za katy Josef Urválek, komunistický prokurátor, který je zodpovědný za desítky justičních zločinů a vražd a který to dotáhl díky ochotě spolupracovat s režimem až do křesla předsedy československého Nejvyššího soudu. Poslal na oprátku mimo jiné Rudolfa Slánského. A také Ludmila Polednová-Brožová, dělnická prokurátorka. Tu spravedlnost dohnala v roce 2008, kdy byla za účast při politických procesech v padesátých letech odsouzena na 6 let odnětí svobody nepodmíněně. Odseděla si rok. V roce 2010, krátce před Vánoci, udělil prezident Václav Klaus Polednové milost. Svých činů nikdy ani na okamžik nezalitovala.

Oběti? Milada Horáková a dalších dvanáct nevinných

Na straně obviněných je třináct jmen. Milada Horáková, bývalá poslankyně národně socialistické strany, Jan Buchal, příslušník SNB, Vojtěch Dundr, bývalý tajemník sociálně demokratické strany, Jiří Hejda, podnikatel, Bedřich Hostička, tajemník Československé strany lidové, Záviš Kalandra, novinář, Antonie Klenerová, bývalá poslankyně národně socialistické strany, Jiří Křížek, právník, Josef Nestával, úředník, Oldřich Pecl, právník, Zdeněk Peška, univerzitní profesor, František Přeučil, nakladatel, Františka Zemínová, bývalá poslankyně národně socialistické strany.

Vykonstruovaný proces trval devět dnů, do čela spiknutí byla vybrána Milada Horáková. Mnozí obvinění projevili občanskou i lidskou statečnost a nepřistoupili na předem připravené výpovědi, v nichž se měli přiznat k tomu, že se zaprodali západním tajným službám a chystali v Československu protistátní puč.

Padly čtyři rozsudky smrti…

8. června roku 1950 byl proces u konce. Padly čtyři rozsudky smrti – pověšeni měli být Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a z trockismu obžalovaný Záviš Kalandra. Antonie Kleinerová, Josef Nestával, Jiří Hejda a František Přeučil byli odsouzeni na doživotí, zbylým obžalovaným byl vyměřen trest vězení v délce 13 až 28 let. Odsouzení na smrt se proti trestu odvolali, požádali prezidenta Československa Klementa Gottwalda o milost.

Rozsudky byly potvrzeny obratem, jen u Horákové Gottwald krátce váhal. Žádostí o milost a protestů, které přicházely z celého demokratického světa (proti rozsudku protestoval například Albert Einstein), bylo přeci jen příliš. Nakonec byl i rozsudek smrti nad Miladou Horákovou potvrzen a 27. června roku 1950 i vykonán.

Takové štěstí jako Ludmila Polednová Milada Horáková a další odsouzení neměli. Bohužel.

Text jsem (výjimečně) původně zveřejnil zde.