Tak tě mám rád

Zase jedna prastará, někdy rok 1966. Byla to krásná léta, ledy pomalu tály, dalo se diskutovat a mluvit nahlas. Hlavně jsem byl mladý.

Tak tě mám rád

Mám tě rád

jako pelyněk s ranní rosou,

jako oblak

s hlavou pod vodopádem,

jako ruka, která hladí

i když trochu zatahá za

              vlasy.

Mám tě rád

jako tichou klidnou vodu,

jako trávu,

co jsme v ní leželi,

jako vosu, která mě pak

              bodla.

I tak tě mám rád,

jako mráz, který mě zábl,

když jsem čekal

Jako strach, když jsem se bál,

              že řekneš ne.