Radost

Něco na odlehčení toho temného proudu Jaroslava Červenky. Lehoučké, naivňoučké a o hodně starší, někdy 1963 nebo 1964.            

Radost

Taková maličkost,

            že svítí sluníčko

a že mě šimráš trávou.

Taková velká věc,

            že ležíš vedle mne

a já vedle tebe.

Že se za chvíli políbíme,

              no prostě,

že jsme pod tím sluncem

             spolu.