Proč máme rádi fotbal.

Velký Roman Berber je obžalován, Pelta byl odsouzen a je dále souzen, mnozí další byli souzeni a odsouzeni. Fotbal jede dál.

Proč máme rádi fotbal.

 Je jako náš běžný život. Hráči na hřišti filmují, kopou se, faulují a co nejvíce si škodí. Ovšem občas hrají krásný fotbal, na který se dá dívat. Ti, co se nedívají si v koutku dávají přes držku s fanoušky soupeře. Vše udržují v pohybu rozhodčí vybraní pro svůj špatný zrak, neznalost pravidel a hlubokou kapsu. Zavede-li se pravidlo zkoušené v Portugalsku, tedy bílá karta za fair play, budou to mít ještě těžší. Budou muset tento vzácný fenomén rozpoznat. Na to, že je vzácný, a ne běžný poukazuje to, že musí být speciálně odměňován.

 Vše je hezky přehledně rozděleno do klubů, kterým vládnou bafuňáři. Hlavní náplní práce bafuňáře je ovlivňovat výsledky utkání. Podle úrovně klubu a druhu soutěže na to mají různé prostředky. U žáků jde kolikrát o slušný míč. U dospělých od pár tisíc po statisíce. Dále se starají o chod klubu, který není levný, to že jim občas něco uvízne za nehty je bráno jako samozřejmost.

 Nad tím vším je něco, co se jmenuje FAČR a její volené vedení. Jejím proklamovaným cílem je očistit jméno českého fotbalu a zbavit se korupce. Nemožné zadání, Sisyfovská práce, vlastně ani nechtěná práce, ty zaběhnuté koleje jsou o moc pohodlnější.

 Ve fotbale jako v životě nejde o sport ale o peníze a v tom jsme stejně dobří jako organizace zastřešující fotbal mezinárodně. Jak FIFA, tak UEFA jsou daleko zkorumpovanější. Je možné, že kdybychom náš fotbal vyčistili tak nás vyloučí a život bez fotbalu by byl smutný. Vždyť co Čech to trenér.