Příjemná procházka ani nevím proč

Další ukázka z poslednin. Vzpomínky, obavy, běžné události a nenaplněné ambice z pohledu dědka. Vážně i nevážně, osobní zkušenosti i čirá fantazie.

Příjemná procházka ani nevím proč

Byl takový vlahý hezký večer

nevím, které roční období

Přímo vybízel abych se prošel

Tak jsem řekl půjdeme svému pejskovi

Vlezl do postroje a podíval se na mě,

zavrtěl ocáskem, já připnul vodítko a šli jsme

Zamkl jsem dveře i branku

Jen pár kroků a byli jsme v lesoparku

Zašel jsem hlouběji do lesa

Na nebi bliká svíce

Přede mnou byla paseka

To není svíce, to bliká večernice

Co říká ten větřík milý

To není větřík, to zpívají mi víly

Co tu dělají tak pozdě v noci děti

To nejsou děti, to jsou skřítci přeci

Nebylo to divné, bylo to z tohoto světa

Bylo to tak normální, tak přirozené

Jen trošinku jiná realita

Možná jen malinko pohádkové

Byla už tma, když vraceli jsme se domů

Bludičky nás nezavedly, mávaly nám zpoza stromů

Pejsek vedle mě cupitá má procházky rád

a po této pohádkové se nám bude dobře spát