Podzimní láska

Když chytí stará stodola tak je to hrozný fajrák. Nekouká doleva, nekouká doprava, je jak posedlá na nic a na nikoho nebere ohled. Poslednina.

Podzimní láska

Na podzim, když vykvete jiřina

nádherný květ s omamnou vůní

jaké dobrodružství začíná

vulkán či potůček s tůní

Potřebují oporu ty těžké květy

jak ňadra probuzená novou vášní

potřebují sílu i spoustu něhy

velkou péči, i malý mráz je spálí

Jak dozvuky horkého léta

nechce znát hrozbu kruté zimy

nečeká, zběsile spěchá

vše pošlape a nezná pocit viny

Žár posledních žhavých nocí

škrtí chladná rána

jasným plamenem, aby všichni viděli hoří

celé hejno černých ptáků přiláká na pole jedna vrána

Některá přežije jako parfém krásně a dlouho vonící

Většina uvadá, umírá a končí pohozená v popelnici