Nenápadná válka v pásu Sahel. (Pás pod jižním okrajem Sahary.)

Za poslední tři roky se v pásu Sahel odehrálo několik převratů. Skoro ve všech měla prsty Wagnerova skupina, v tom posledním sice ne, ale stejně se po něm objevovaly transparenty oslavující Putina.

Mali-srpen 2020 a květen 2021.

V srpnu 2020 skupina plukovníků vedená Assimi Goitou svrhla presidenta Ibrahima Boubacar Keitu. Důvodem byly nejasné volby, zhoršující se bezpečnostní situace a korupce. Pod nátlakem států sdružených v ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států) junta slíbila, že předá moc do rukou civilní přechodné vlády, která do 18 měsíců vypíše demokratické volby. To nebylo dodrženo a v květnu 2021 proběhl druhý převrat. Moc převzal plukovník Goita, který výměnou za částečné zrušení sankcí slíbil ECOWAS nové demokratické volby v únoru 2024.

Čad-duben 2021

President Idriss Déby byl zabit při návštěvě vojáků bojujících s rebely na severu země. Podle ústavy Čadu se měl stát prezidentem mluvčí parlamentu. Tomu zabránila armáda, která rozpustila parlament a v zájmu “stability“ jmenovala novým prozatímním prezidentem syna bývalého prezidenta Mahamata Idriss Débyho. Ten dostal za úkol dovést během 18 měsíců zemi k volbám. Toto neústavní převzetí moci vedlo k nepokojům v hlavním městě N'Djamena, které armáda potlačila.

Guinea-září 2021

V září 2021 velitel speciálních jednotek plukovník Mamady Doumbouya svrhl prezidenta Alphu Condé. Prezident Alpha Condé totiž rok před tím změnil ústavu, aby mohl kandidovat na prezidenta potřetí v řadě. Plukovník Doumbouya se stal prozatímním prezidentem, slíbil tříleté přechodné období vedoucí k volbám. ECOWAS toto odmítl a uvalil na členy junty a jejich příbuzné sankce, včetně zmražení jejich bankovních účtů. Armáda slíbila, že začne nový 24měsíční program v lednu 2023. Členové opozice, ale tvrdí, že nic nenasvědčuje tomu, že by země směřovala k návratu k ústavnímu právu.

Súdán, severní Afrika-říjen 2021

Stát je uprostřed občanské války. Dohoda o spoluvládnutí mezi vojenským křídlem vedeným generálem Abdelem Fattah al-Burhanem a polovojenskou skupinou RSF (Rychlá podpůrná síla) se zhroutila. V Chartůmu zuří boje. V Súdánu vládl od roku 2021 “Nejvyšší koncil“ složený z generálů. RSF ho obviňovalo z napadení jeho základen na jihu Chartůmu.

Burkina Faso-leden2022, září 2022

V lednu 2022 podplukovník Paul-Henri Damiba svrhl prezidenta Rocha Kaboré, kterého obviňoval z neschopnosti zamezit násilí páchanému islámskými aktivisty. Útoky nadále pokračovaly a morálka v armádě upadala. V září tak přišel další převrat vedený kapitánem Ibrahimem Traoré, který se uchopil moci.

Niger-červenec 2023

V červenci 2023 důstojníci prezidentské gardy zajali a dali do domácího vězení prezidenta Mohameda Bazouma. V televizi oznámili, že se ujímají moci kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a celkově špatné vládě. Několik dní na to oznámili, že vlády se ujímá velitel prezidentské gardy Abdourahamane Tiani. Niger byl spojenec západu proti Al Káidě a Islámskému státu, těžko předpovídat co bude dál. ECOWAS se s povstalci snaží vyjednávat, nicméně pohrozil, že je připraven poslat do Nigeru vojáky. Povstalci odpověděli tím, že autorizovali Mali a Burkinu Faso v tom případě vyslat do Nigeru svoje armády.

Gabon-srpen 2023

Velmi podobný scénář jako v Nigeru. Potřetí zvolený prezident Ali Bongo Ondimba by několik hodin po ohlášení volebního vítězství umístěn do domácího vězení armádními důstojníky. Generálové po tom jednomyslně zvolili za nového prezidenta generála Brice Oligui Nguema, bývalého velitele prezidentské gardy. Následujícího dne Africká unie přerušila Gabonu členství. Nigerijský prezident Bola Tinubu to nazval pučovou nákazou.

Hned po puči v Nigeru se v Niamey shromáždila skupina lidí pokřikující ať Putin dlouho žije a pryč s Francií. Další zajímavostí je, že většina zemí, kde proběhl puč, jsou bývalé francouzské kolonie a ve většině operuje Wagnerova skupina. Rozvíjí se nám tu další konflikt mezi západem a Ruskem? Probíhá tu zprostředkovaná válka zastíněná událostmi na Ukrajině? Francie v postkoloniální době je v Nigeru hlavně ze dvou důvodů. Boj proti terorizmu a Nigerský uran, který zajišťuje velkou část francouzské spotřeby elektrické energie. Místní se s tím docela rádi smiřovali, protože Francie v okolí dolů zajišťovala solidní příjmy, zdravotní péči a infrastrukturu. Postupem času se ale zvyšovala nespokojenost s odlivem profitu do Francie.

 Když se v roce 2012 začal šířit v západní Africe extrémizmus, Malijská vláda požádala Francii o pomoc proti rebelii vedené Tuaregy. Při dělení Afriky Tuaregové zůstali bez vlastního území a léta po tom vedli různé rebelie. Nakonec s pomocí Al-Kaidy získali polovinu Mali a nastolili tam striktní šaría zákon. Mali povolalo Francouze, kterým se podařilo území získat zpět. Následný islámský teror vyvolal masivní uprchlickou vlnu. Aby omezili příliv migrantů do Francie zůstali Francouzi v oblasti a pokračovala dlouhá válka. Francie v ní měla podporu NATO. Islámský teror se stupňoval a uprchlíci se počítají v milionech. Sahel se stává epicentrem globálního terorismu. 2020 v Mali došla generálům trpělivost s neschopností Francie udržet pořádek a zinscenovali převrat. Obrátili se na Rusko s žádostí o pomoc. Putin jim rád vyhověl a poslal do Mali Wagnerovce. Wagnerovci stojí Mali zhruba 10 miliónů dolarů měsíčně a mají přístup k malijským zlatým dolům. Pro Wagnerovce nezanedbatelný příjem. Generálové v pásmu Sahel viděli, co a s čí pomocí se v Mali děje. Během pěti měsíců následovaly puče v Guinei, Súdánu a Burkině Faso. Režimy v těchto zemích mají podporu Ruska a i přímou podporu Wagnerovy skupiny. Nedávno se stal obětí i demokratický Niger a Gabon, spojenci západu v regionu. Wagnerova skupina nebyla do pučů přímo zapojena, ale proruské nálady byly zjevné. ECOWAS pohrozil intervencí. Mali a Burkina Faso oznámily, že v takovém případě podpoří povstalce vojensky. Obě země jsou teď napojeny na Rusko. Není jasné, jak se po smrti Prigožina zachová Wagnerova skupina. Afrika pro ně znamená značné příjmy. Zájem Ruska na oslabení vlivu západu a zejména Francie je zřejmý, pásmo Sahelu je bohaté na ropu a strategické minerály. Ruský vliv v západní Africe bude narůstat a západ přijde o posledních pár spojenců v regionu. Začíná nám tu nenápadná, přehlížená válka mezi Ruskem a západem?

Hlavním zdrojem je ABC.net tj. Australian Broadcastin Corporation, zejména článek Why is Russia meddling in West Africa, and could it plunge the region into war?