Malá vítězství I

Občas je nutné zahodit trudnomyslnost a přestat ze sebe chrlit ty srdcervoucí bláboly. Chce to sednout si ke kafíčku a plácat, žvanit, prostě si povídat.

Malá vítězství I

Tak jsem si klopýtal po rozkopaném chodníku,

pršelo, bylo hnusně a foukal vítr.

Nakonec jsem se probojoval na druhou stranu ulice

a ejhle bylo tam hezky a svítilo slunce.

xxx

Náš věčně vzteklý šéf, tak trochu debil,

hned po příchodu do práce sprdnul mě a Frantu.

Proč se křeníme nepochopil,

nevěděl, že Eliška nám z jeho zásob dělá vynikající kávu.

Poznámka. *Eliška je krásná.

xxx

Do hlubokého lesa jsem na houby vrazil,

košík sice plný, ale já popleta jsem zabloudil.

Když jsem bloudil hodinu, beznaděj se mě zmocnila,

vylezl jsem na mýtinku a dole v údolí uviděl věž kostela.