Malinová zmrzlina

Další ukázka z poslednin. Vzpomínky, obavy, běžné události a nenaplněné ambice z pohledu dědka. Vážně i nevážně, osobní zkušenosti i čirá fantazie.

Malinová zmrzlina

Jenom lehounce, jenom náznakem

Vůně, jen malá stopa

Pak jako zázrakem

zazní lásky dávné synkopa

Voněla rudě jak její rty,

když jsme se na pouti políbili na uvítanou

Chutnala rudě jak její rty,

když jsme si dávali neshledanou

Vlají černé vlasy

na řetízkovém kolotoči

Alabastrově bílé tělo lehké obepínají šaty

Nad tím vším září tmavohnědé oči,

veselé i smutné

o tolik moudřejší než já

Koupili jsme si pohárek malinové

Neobvyklá rudá zmrzlina

Mlsali jsme pod stromem já s hlavou v jejím klínu

Prchavá chvíle nadpozemské něhy

Tělo tak bílé může kvést jen ve stromoví klidném stínu

Na ramenou a okolo nosu počítal jsem jí pihy

Kolik jich bylo dnes již nevím

Zasněně mě hladila po vlasech

Sklonila se, dala mi polibek s přichutí malin

Vše zmizelo, jen dlouho jsem padal, ztrácel dech

Kde všude jsem byl nevím,

teď nebo tehdy jsem se vrátil?

Bylo to neskutečné to si vybavím

tu krásu ani čas nezkalil

Jsou polibky, které mají sílu magie

Nejsou z tohoto světa

Člověk ví, že opravdu miluje

A on se vrátí v plné síle i když uplynuly léta

Vím, že mám v tváři nepřítomný úsměv

Tehdy se šeřilo a přicházela noc

Šli jsme jí naproti, ale to je jiný příběh

Vychutnávám si tu chvilku, co nadělila mi vůně čaromoc