Lodě duchů.

Proč jsme tak fascinováni mořem? Nejspíše proto, že žádné moře nemáme. Moře je nejenom nesmírné, je i strašidelné, zlověstné.

Bludný Holanďan

 Budeme se zabývat pouze původním Bludným Holanďanem, ne tím karibským. Originální Bludný Holanďan byl námořní kapitán Nizozemské východoindické společnosti, který se snažil obeplout Mys Dobré naděje v zuřící bouři. Zapřísahal se, že uspěje i kdyby se měl plavit až do soudného dne. Ďábel slyšel jeho rouhavou přísahu a výzvu přijal. Holanďan je odsouzen k věčnému bloudění po moři.

 Kapitán má jenom jednu cestu ke spáse, musí najít ženu, která by ho milovala natolik, že by mu byla oddaná po celý život, děj se, co děj. Aby to bylo ještě těžší, smí vystoupit na břeh a hledat tu jedinou opravdovou lásku jen jednou za sedm let.

 Tato legenda ze sedmnáctého století tvoří základ mnohých uměleckých děl.

el Caleuche

 Na jihu Jižní Ameriky (Chile a Argentina) žije lid Mapučů, který se dlouho bránil španělským konkvistadorům a dokázal si zachovat své předkolumbovské kulturní dědictví. V okolí ostrova Chiloé se zachovala Chilote mytologie, jejímž jedním dílem je i pověst o lodi Caleuche.

 Caleuche je loď duchů, která se zjevuje poblíže ostrova každou noc. Je to krásný, zářivě bílý trojstěžník s pěti plachtami na každém stěžni. Loď je plná světla, lidé na palubě se baví a smějí. Ve chvíli, kdy ji spatříte se loď ponoří. Dokáže navigovat i pod vodou.
 Není to normální loď. Je to sebe si uvědomující entita, která pluje v těchto vodách. Plaví se na ní duše všech, kteří se na moři utopili. Podle Chilote mytologie jsou duchové utopených svoláváni na loď třemi vodními duchy. Sirenou Chilota, krásnou blonďatou napůl dívkou, napůl rybou, její sestrou Pincoyaou, nesmírně krásnou dlouhovlasou blondýnou a bratrem Pincoyem. Ten má tvář krásného muže, dlouhé světlé vlasy a tělo lvouna.

 Zdá se, že na světélkující lodi jsou dva druhy pasažérů. Duchové utopených, kteří neleží samotincí na dně ledového moře, ale setrvávají na lodi jako v ráji. Jednou za rok mohou navštívit svou rodinu, a dokonce jí i pomoci. Ti druzí jsou posádka, kterou tvoří unesení rybáři.

 Na lodi jsou vítáni a veselí se zúčastňují i čarodějové z Chiloé (Brujo Chilote), přesto, že jsou špatní a zlí. Přijíždějí na magických koních, kteří cválají po povrchu oceánu.

Lady Lovibond

 V sedmnáctém a osmnáctém století se pověry lehce šířily a každý jim snadno uvěřil. Jedna z pověr říkala, že žena na palubě plavící se lodi, je zlé znamení. Tento příběh tuto pověst podporuje.

 Třístěžňový škuner jménem Lady Lovibond vyplul 13.02.1748 z přístavu na Temži na výletní cestu podél pobřeží Kentu a měl pokračovat až do Oporta v Portugalsku. Jeho kapitánem byl Simon Reed a na palubě byla i jeho novomanželka Annetta. Měla to být romantická svatební cesta.

 Celá posádka a novomanželé byli v podpalubí a oslavovali, až na prvního palubního důstojníka, Johna Riverse a bocmana. Rivers sice byl svému kapitánovi na svatbě za svědka, potajmu však byl do nevěsty zamilován. Čím byla oslava v podpalubí veselejší, tím víc byl Rivers zuřivější. Zrovna v tu chvíli se loď blížila k notorické mělčině zvané Goodwinské písky. Víc jak dva tisíce lodí ztroskotalo na této zrádné mělčině. Rivers v záchvatu vzteku a žárlivosti zabil bocmana, zmocnil se kormidla a navedl Lady Lovibond na mělčinu. Loď byla zničena a všichni na ní zahynuli.

 Na den přesně, po padesáti letech, co byla Lady Lovibond tak zákeřně zničena, napsal do lodního deníku lodi Edenbridge její kapitán, že se málem srazil s třístěžňovým škunerem. Jak se loď rozpadala ozývaly se z ní zvuky nespoutaného veselí. Kapitán okamžitě vyslal záchranné čluny pátrat po lodi a pasažérech. Nic a nikdo nebyl nalezen.

 Uplynulo dalších padesát let a znovu 13. února místní lidé spatřili třístěžňový škuner mířící ke Goodwinským pískům, kde zmizel, žádné trosky však nebyly nalezeny.

 Poslední zprávu napsal v roce 1948 kapitán Bull Preswick. Byl přesvědčen, že viděl loď popsanou jako Lady Lovibond, která byla obklopena zelenkavou září, jak pluje na písčiny.

 V roce 1998 se na písčinách shromáždila spousta zvědavců, napjatě čekali až se zjeví legendární tajemná loď.

 Nic se však nestalo.   

SS Ourang Medan

Někdy ve čtyřicátých létech vybuchla v Malackém průlivu loď SS Ourang Medan. Nebo nevybuchla? Zemřela, nebo snad nezemřela za záhadných okolností celá posádka? Je to jenom prapodivná legenda?

 Příběh se liší od pramene k prameni. Ta nejpopulárnější verze říká, že ve čtyřicátých létech se Malackým průlivem plavila tato loď. Další loď, která byla poblíž zachytila podivnou zprávu z SS Ourang Medan: “Plujeme. Všichni důstojníci včetně kapitána jsou mrtví, buď na můstku nebo v mapové místnosti. Mrtvá je pravděpodobně celá posádka…..Já zemřu.“

 Americká loď Silver Star se vydala situaci prošetřit. Když dorazila k Ourang Medan skupina mužů se na ni nalodila. Čekalo jí příšerné překvapení. Celá posádka byla mrtvá, vyceněné zuby, hrůza v obličeji. Dokonce i lodní pes měl zuby vyceněné. Kupodivu žádné z těl nevykazovalo známky zranění.

 Posádka Silver Staru se chystala odtáhnout Ourang Medan do přístavu, když si všimli, že se z ní valí dým. Rádoby zachránci se stačili uklidit do bezpečí dříve, než Ourang Medan vybuchla a navždy zmizela pod hladinou.

 Většina verzí tady končí, jedna však pokračuje zprávou o osamělém přeživším, který poskytl další detaily o osudu lodě. Jistý Jerry Rabbit byl se šesti mrtvými členy posádky Ourang Medan vyplaven v záchranném člunu na Marshallových ostrovech. Setkal se tam s misionářem, kterému vyprávěl zvláštní příběh. Prý se na Ourang Medan nalodil v Šanghaji. Na loď byl prý naložen náklad 15 000 neznámých beden. Když se loď vydala na cestu do Kostariky, došlo mu, že jde o pašeráckou operaci. Jeho podezření zesílilo, když si členové posádky začali stěžovat na žaludeční křeče a když jeden člen posádky zemřel, rozhodl se zjistit co vlastně vezou. Podařilo se mu nahlédnout do lodního deníku a zjistil, že bedny z Číny obsahují, kyselinu sírovou, kyanid draselný a nitroglycerin. Rabbit pojal podezření, že kyselina vytéká a vzniklé plyny pomalu dusí posádku. Jak začalo umírat více členů posádky, Rabbit a šest dalších utekli z lodi na záchranném člunu. Žádný z těch šesti cestu nepřežil a Rabbit zemřel brzy po odvyprávění příběhu.

 A to nejzajímavější nakonec, kromě jednoho novinového článku ze čtyřicátých let není žádný jiný důkaz, že nějaký Jerry Rabbit existoval. Lloyd’s Register of Ships, který eviduje všechny obchodní lodě od roku 1764 neobsahuje jedinou zmínku o lodi jménem Ourang Medan.