- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Krása sochy
Znám mnoho krásných soch
Jen jedna mě nechává v němém úžasu
Vzala mi dech, když jsem byl jinoch
Ve stáří je mi synonymem pro krásu
Kající se Máří Magdalena
Proč ji tak pojmenoval Donatello?
Nemá se za co kát tato žena
Pokání v prachu času zmizelo
Vyřezaná z bílého topolu se na mě dívá ŽENA
Seděl jsem před ní dlouhé hodiny
Mnohými ponižována, pomluvena
V tváři tvrdého života vepsané stíny
Jsou v ní vidět stopy bývalé krásy
Halvu nakloněnou ruce sepjaté
Ty ruce a paže popírají stáří
Kůže hladká svaly napjaté
Povídal jsem si s ní dlouhé hodiny
Byla to silná žena
Ty moudré vševědoucí oči na mě hleděly
Byla to lásky plná žena
Dřevo, sádra, zlato a barva
Pravdivější než mramor vyleštěný
Seděl jsem nehnutě a po chvíli byla živa
Řekla mi svůj příběh, příběh ženy
Misogynní Řehoř jí potupil
Proto ji nazval kajícnicí
Donatello, který ji oslavil
Kála za všechny v ní nevěřící
Je to příběh sochy nebo můj
Je mi jedno kdo mu nevěří či věří
Ty, kdo nevěří v krásu ty opatruj
Je to oslava krásy a těch co ji tvoří
Další články autora |