Edmund Burke

Je s podivem, kdo se dnes prohlašuje za konzervativního politika. Edmund Burke se musí obracet v hrobě.

Edmund Burke (narozen v lednu 1729 v Dublinu, Irsko – zemřel 9 července 1797 v Beaconsfieldu, Buckinghamshire, Anglie.) byl to filosof, ekonom, a hlavně politický myslitel. Jeho hlavní práce, Úvahy o revoluci ve Francii a Filosofické zkoumání původu našich myšlenek vznešeného a krásného vyvolaly bouřlivé debaty již za jeho života. Burkeho politický život byl zakořeněn v Londýně, byl členem Dolní sněmovny za whigy, kteří byli ve své době považováni za poměrně levicové. Ovšem Burkeho obhajoba církve a rodiny, jeho nedůvěra vůči daním, a hlavně jeho kritika francouzské revoluce vedla některé politology k tomu, že ho považovali za otce moderního konzervatizmu.

 Přesto, že jeho matka byla katolička, byl Burke vychován jak protestant. Vystudoval Trinity College, která udělovala tituly pouze protestantům. V roce 1750 se přestěhoval do Londýna a krátce na to se vydal na cestu po Evropě. V padesátých letech Burke napsal satirické Ospravedlnění přirozené společnosti a Filosofické zkoumání původu našich myšlenek vznešeného a krásného. V roce 1758 spolu – zakládal Ročenku (Annual Register) vydávanou dodnes. Ročenka zaznamenává a analyzuje významné události a publikace uplynulého roku.

 V šedesátých letech Burke vstoupil do politiky. Nejdříve jako sekretář různých politiků a v roce 1765 byl zvolen do Dolní Sněmovny ( British House of Commons) za Whig Party. Členem parlamentu zůstal dalších třicet let. Whig Party byla poněkud levicově orientovaná, Burke jí postupně posouval stále více doprava, hlavně potom co se stal leaderem frakce zvané Old Whigs (staří whigové). V sedmdesátých letech se odklonil od filosofických prací k publikacím čistě politickým. Kupříkladu o amerických daních, kde celkem otevřeně sympatizoval se stížnostmi amerických kolonií. Byl ovšem proti americké revoluci, věřil, že Amerika měla zůstat částí Britského Impéria. Také se angažoval v kritice Britské Východoindické společnosti kvůli špatnému zacházeni s Indy.

 Burke byl velký kritik francouzské revoluce. On v podstatě odsuzoval revoluce jako takové, hlavně jejich překotnost a krutost. Burke zastával názor, že osvícenečtí filozofové a revolucionáři přeceňovali předpokládaná metafyzická práva lidí. Věřil, že v reálném světě lidé mají tendenci gravitovat k těm u moci a akceptovat jejich autoritu. Jeho názory poškodily jeho politickou kariéru a vynesly mu kritiku některých současníků, kupříkladu Thomase Paineho.

 Burkeho kontraverzní názor na francouzskou revoluci zapříčinil rozkol mezi whigy. Jeho frakce Staří Whigové se spojila s toryovským ministerským předsedou Williamem Pittem mladším. V roce 1793 Velká Británie a revoluční Francie vyhlásily jedna druhé válku, kterou Burke podporoval. Když Pittova vláda začala vyjednávat s Francií v roce 1796 o míru, napsal Burke Letters on a Regicide Peace (Dopisy o kralovražedném míru) ve kterých kritizoval nové francouzské vůdce z potlačování svobodné vůle jednotlivců. To se v budoucnosti používalo jako šablona na popisování totality. Věřil, že přijetí francouzských revolučních principů zapříčiní konec nepsané britské ústavy. Burke zemřel dříve, než francouzská revoluce skončila.

 Konzervatismus není na rozdíl od ostatních ismů ideologie. Konzervatismus je spíše životní postoj. Nejedná se o žádné staromilství, ale spíše opatrný postoj ke změnám. Jednou ze zásad je nedělat změny pro změny, aby se vykázala nějaká činnost. Neměnit něco co funguje. Co funguje špatně se snažit opravit a co nefunguje vůbec bez milosti vyměnit. Každou změnu důkladně promyslet a připravit. Překotné změny vyvolávají chaos. Smířit se s tím, že některé změny budou nepopulární. Politika, ač to teď tak nevypadá, není soutěž v popularitě a voliči si to jednou uvědomí.

Několik Burkeho citátů:

„Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nic nedělali.“

„Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni ji opakovat.“

„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl.“

„Špatné zákony jsou nejhorším druhem tyranie.“

„Společnost bez možnosti reformy je společnost bez možnosti zachování.“

„Co je však svoboda bez moudrosti a bez ctnosti? Je to největší ze všech možných zel, neboť je to bláznovství, neřest a šílenství bez výchovy a omezení.“