Výjimečná demonstrace na Václavském náměstí. V čem?

Účastnila jsem se několika demonstrací vzhledem k současné situaci v naší zemi. Nebyly mi srdečně blízké, byť jsem se základním obsahem souhlasila. Ta dnešní mi byla blízká. Proč? V čem byla jiná a důležitá? 

Nejsem duší demonstrant, jsem spíše tvořitel hodnot. Přesto jsem měla potřebu navštívit demonstrace (a na jedné dokonce mluvila). Na demonstracích se podařilo odvolat  Zdeňka Ondráčka z vedení komise pro Gips, dále např. pan Hrzán mluvil z hloubi srdce, ale žádné silnější poselství jsem neslyšela. Tentokráte tomu bylo jinak. 

Co mě nejvíce oslovilo?

- Organizace Mikulášem Minářem byla výborná Kampaň "Chvilka pro Andreje" a posléze "Milion chvilek pro Andreje" byla velmi slušná, velmi podrobně a zároveň srozumitelně formulovaná. Bez širší politiky soustřeďující se na ty nejzákladnější body. Formulovaná pregnantně, bez agrese, věcně a i vstřícně. Odmítnutí Andreje Babiše na velmi vstřícnou výzvu veřejné debaty jen potvrdilo to, že není schopen se s takto vzdělanými lidmi nějaké debaty účastnit. Pokud se podíváte na záznam

https://www.novinky.cz/domaci/474049-hanba-hanba-skandovalo-vaclavske-namesti-na-adresu-babise-a-zemana.html

tak hned v začátku zjistíte, s jakou energií a kultivovaností tuto demonstraci organizoval. I proč pozval i politiky - rozhodně ne proto, jak tvrdí Andrej Babiš - že by šlo o nějakou předvolební kampaň. Bylo tam tolik stran, že právě i ty budou mezi sebou soutěžit jak v senátních, tak komunálních volbách. 

Pro mě nejvýznamnějšími osobnostmi ve svých projevech kromě organizátorů byli: Odborník na ruské otázky Alexej Kelin, Vít Rakušan, Pavel Fischer, podnikatel a marketingový odborník Martin Jaroš, Petr Blažek (Ústav pro studium totalitních režimů), teolog a přírodovědec Marek Orko Vácha. 

- Mikuláš Minář sám v úvodu na kamery vysvětlil dva smysly svolání této demonstrace:

a) signál, abychom věděli, že to,co část společnosti začíná považovat za normální, normální není.

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=632307

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=604347

b) věděli co dělat dál: demonstrace to nespasí. Je třeba udělat mnohem více. 

V tomto duchu se vlastně nesla většina vystoupení politiků, odborníků i umělců. Někdo více apeloval na vědomí toho, že to, co se dneska děje, je vlastně cesta, kterou jsme se ubírali v roce 1946-1948 a také se odvíjí dnes v Polsku. Dokonce odborník na ruskou problematiku upozorňoval na velký problém toho, že genrálem KGB Jakunin, který do jisté míry ovládá Putina - Putin se ho bojí, spoluvytáhl z Vysočiny dopředu Miloše Zemana (jaké má za to na Miloše Zemana nároky se nemáme šanci dozvědět). Jiní apelovali na problematiku monopolismu a oligarchie nejen Andreje Babiše. Připomínky roku 1938, 1948 a 1968 byly živé. V tomto kontextu byla připomínka Stbáků, kteří jsou v souvislosti i s dnešní komunistickou stranu, připomínka i k Janu Palachovi, který měl právě s lidmi, kteří jsou dneska ve fóru v rámci KSČM problém, až mrazivá. Podobně připomínka paradoxu, kdy Miloš Zeman místo přijetí ostatků kardinála Berana potřásal ruce soudruhům...někteří vzdělaní lidé se v rozhovoru s televizí zajíkali i emocemi, neboť jim současná situace čím dál více autenticky připomíná to, co už zažili...zajíkala se i jedna politička, protože velmi silně vnímá otázku nejasné budoucnosti pro mladou generaci a tím pádem i své děti. Jména nejsou důležitá, důležitá jsou témata pro nás. Velmi bolavé bylo zjištění toho, jak Andrej Babiš + poslanci ANO pomocí financí odstranil z vedení (a vlastně i celkově) Ústavu totalitních režimů kvůli tomu, že svědčili proti Andrejovi Babišovi po otevření dostupných dokumentů o státní bezpečnosti. Znělo to jak ze špatného filmu nebo z času z let komunistických. Byla diskutovaná problematika toho, že Němcům se podařila po druhé světové válce denacifikace, ale nám se nepodařilo provést po roce 1989 debolševizace. 

Vzpomněla jsem si i na témata, o kterých jsem mluvila na jedné z demonstrací. Byla jsem dneska ráda, že demonstrace byla mnohem profesionálněji organizovaná, lépe se vystupujícím mluvilo a dotýkali jsme se hlubších souvislostí. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=644130

Jsem moc ráda, že setkání bylo realistické a Andrej Babiš i Miloš Zeman byl i od praktiků ve svých mezinárodních oborech pochopen v tom, že když mu dáme moc, chovají se prostě jako dobrmani (bezcharakterní). Téma naší doby je téma naše - téma i toho, že z konzumu děláme Boha a morálka a slušnost je vysmívána. Jiný řečník na to navázal v připomenutí, že pokud dáme peníze místo skutečných hodnot na první místo, vždy nastal rozklad společnosti. 

K tomu se vztahuje několik mých článků: 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=403442

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=637480

Ale i 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=634912

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615799

Jsem moc ráda, že několik řečníků připomnělo důležitost silných lidských příběhů, navázání na ně. Navázání na to, co je Člověk. 

K tomu zase můj článek:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=653522

Někdo více apeloval na nás jako na společnost: Jak konkrétně zakopával válečné sekery, přemosťovat příkopy. Mluvili spolu a neodsuzovali voliče Andreje Babiše, SPD a komunistů. Jak si všímat jeden druhého. Přítomní lidé byli velmi různí a všech generací (včetně rodin s dětmi), ale jedno měli společné: Byli velmi kultivovaní, bez sprostých slov, poslouchající, co kdo mluví, lehce mezi sebou občas konverzující. Usměvaví, aktivní i klidní: Vědomí si zhruba situace a vědomí si naší zodpovědnosti. Když přijela pro kohosi sanitka, dav se rozestoupil tak klidně a laskavě, jak jsem to málokdy viděla a překvapení bylo vidět i na tváři řidiče sanitky. Taktéž policisté jednali velmi laskavě (např. když nás potřebovali někam posunout) a my s nimi....V jeden okamžik po vyzvání jsme se na sebe my demonstranti ve svém okolí otočili, pozdravili a byla to velká síla. Najednou jsme všude kolem viděli "cizí", ale vlastně blízké lidi, propojeni v úctě a sounáležitosti. Ať jsem se podívala na jakou chtěla stranu, těšilo by mě se s řadou lidí seznámit. S některými jsem to učinila, s některými seznámena byla. S různými známými z oblasti kultury i politiky se potkala a pozdravila či pohovořila. Trapně v té živé atmosféře (nevím jak ze záznamu) nepůsobila ani souvislost Babišova krajana (písničkář), který nám připomněl možnost mít vztah k vlastní zemi. Mohli jsme se také narodit na poušti v Africe nebo někde ve válce...

To, o čem mluvíme s dalšími duchovně praktikujícími lidmi již dlouho je to, že je důležité, v jakém naladění budeme dlouhodobě žít. Dneska to tam zaznělo z několikerých úst na pódiu. Pokud budeme produkovat za jakékoliv situace lásku a tvořivost, to poroste. Pokud budeme produkovat strach, nenávist a příkopy, tak to kromě těžké situace pohřbíme ještě sami. 

Byla jsem moc ráda za pohled do zrcadla, kdy jeden z vystupujících mluvil o tom, jak se dostav v rámci nedospělé demokracie dostal Andrej Babiš k moci a jaké výzvy nás čekají. Mluvil o tom, jak se pupínek (tentokrát Andrej Babiš) nedá ani přemluvit, ani oddemonstrovat, ani vymáčknout, ale zlepšením životosprávy: Vytvářením občanské a vyspělé politické společnosti. 

V tomto kontextu se ukázala čtyři jasná témata:

a) mluvit s lidmi kolem sebe, ptát se jich na jejich problémy,

b) vytvářet, nestěžovat, udržovat tvořivou posilující energii,

c) výzvy pro politiky hlavně ke komunikaci s voliči,

d) velké výzvy pro vzdělávání mladých jak v rodinách, tak ve školách. Mladí určí naší budoucnost. Jeden z odborníků přednášející na Václavském náměstí dokonce přirovnal bolševismus k lepře. Kdo ji zažil, je doživotně poškozen. Je třeba pečovat o mladé. Ne je manipulovat, ale vzdělávat v hlubších záležitostech a i v historické zkušenosti a mediální gramotnosti. Ještě více a ještě odborněji vzhledem ke složité situaci globálního světa i moci internetu a médií. Moje poznámka: Z rozhovoru s kolegy, ze zkušeností diplomatů, historiků i mladých lidí vyplývá i nutnost, aby českým učitelům bylo umožněno vyjet (s finanční dotací státu) do Německa se učit, jak zvládli denacifikaci, jak u nich probíhá občanské vzdělávání (v tom dobrém, ne dneska překorektním způsobu sebevnímání a jednání a vnitřních politických tlaků). Také se jasně ukazuje potřeba, aby se odborné kruhy propojily v pomoci učitelům s mediální výchovou. globalizace, technický pokrok a postfaktická doba jde tak rychle dopředu, že nemáme možnosti při všech jiných povinnostech a často i suplování rodin v učení základním věcem bez podpory a pomoci současnému trendu stačit. Velké téma je práce státu s jednotkou rodiny. Bude o to Andrej Babiš a komunisté stát? Co pro to můžeme udělat každý z nás, abychom připravili mladou generaci na dobu plnou výzev? 

Využijte k vlastní inspiraci to, co je vám blízké. 

Alena Kulhavá