Učitel musí jít příkladem svým denním rozvrhem a ne být obětním beránkem upadající

a i komplikující se společnosti. Zcela konkrétní rozebrání daného fenoménu z praxe. Ministerstvo ani pedagogičtí teoretici realitu a pozemské zákony neobejdou. 

- DOCHÁZÍ 

- KE GLOBALIZACI SVĚTA,

- JSME V ZÁPADNÍM SVĚTĚ ZA VRCHOLEM CIVILIZACE, MÁME SE MOC DOBŘE, a zároveň čím dál více podvádíme a zneužíváme i média v určitých kruzích, takže přibývá zákonů a i bez ohledu na to chaosu,

- A TO AŽ TAK, ŽE CHCEME MÍT NA DRUHOU STRANU BEZPEČÍ ÚPLNĚ VE VŠEM, ŽE JDEME PROTI ŽIVOTU SAMOTNÉMU, proto vytváříme další a další vyhlášky i v rámci banálního pohybu po ulici, v rámci dětské skupiny  (tím spíše, když ztrácíme kontakt s fyzickou realitou, s obratností či naopak s pudem sebezáchovy v rámci pohybu ve virtuální realitě či modních trendech),

- DOCHÁZÍ KE KRIZI RODINY, rozvádí se nejen čím dál více dožitých partnerství (dvě funkční manželství během života, kdy se to láme často v dospělém věku dětí), ale právě dochází ke krachu rodiny v malém věku dětí, manželé spolu neumí žít a to je vzor pro další generace, 

- MÉDIA MOHOU OVLIVŇOVAT LIDI SOFISTIKOVANĚJI, NEŽ DŘÍVE A TO I DĚTI BEZ VĚDOMÍ DOSPĚLÝCH, 

- ZAČÍNÁ SE MLUVIT O POŽADAVKU PRŮMYSLU 4.0 PRO CELOU SPOLEČNOST BEZ OHLEDU NA IQ A ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY LIDÍ.

V této době, se čekají zázraky od učitelů. 

JENŽE DEN MÁ STÁLE JEN 24 HODIN A MALÉ ŠKOLY JEN OMEZENÝ POČET PRACOVNÍKŮ.

V této souvislosti rozebírám některé body více:

Dochází totiž k zahlcení práce učitele: 

- v době, kdy učitel neví, co dříve, protože i když něco zaseje (obecné principy společnosti a mediální čistoty, nikoliv konkrétní politické mínění), mediální propaganda to zase do určité míry přemaže: do videí oblíbených youtuberů vstupují dětem politici, zejména Andrej Babiš a i pětkrát během jednoho videa jim hustí do hlavy, jaký je zachránce státu a že mu mají zavolat...dospělí, kteří sledují klasičtější média to ve stejném youtube videu na svém počítači nemá šanci vidět, protože internet umí vyhodnotit, že to není dítě a taková propaganda by nejen vyšla do prázdna za peníze, ale ještě by se rodiče a učitelé mohli vzbouřit. - v době, kdy se máme tak dobře, že není motivace cokoliv řešit (mladá generace čím dál více)- v době, kdy se od učitele chce čím dál více věcí a přibývá i byrokracie- v době, kdy rodiče přenáší čím dál více povinností na učitele- v době, kdy rodiče nefungují v základních věcech a je třeba i jim věnovat větší péči- v době, kdy se řada rodičů rozvádí a má to důsledky na děti a i do další generace zejména kluků- v době, kdy nemají některé děti základní zážitky (příroda a kultura) a skoro všichni totální černou díru např. ve vážné hudbě, divadle apod. a z velké části i ve společenském životě - v době, kdy si nemálo rodičů nechce povídat s dětmi (nechce, neumí nebo je vyčerpaná)- v době, kdy se nejen kvůli médiím a příliš mnoha vjemům i na ulici u dětí zhoršila u dětí výrazně koncentrace, v propadu v matematice (má to i další příčiny) se to projevilo nejvíce v roce 2013 s masivnějším nástupem chytrých telefonů u dětí- v době, kdy přibývá cizinců ve škole- v době, kdy přibývá, ale hlavně přibylo poruch u dětí (v poslední době je jich už poměrně stejně, nebo jen malý nárust, už nevidím růst masivní)- v době, kdy rodiče mají své představy, co bychom měli a neměli učit a nejde to dohromady- velký tlak na multimediální výchovu

V tomto kontextu se děje to, že při zvýšeném vědomí společnosti se od každého chce maximum. Zkontrolovat v rodinách to nejde a navíc panuje úzus, že povolání s posláním - učitel - prostě dožene to, co rodina nezvládla či zanedbala (a to ne vždy ze zlé vůle či šlendriánu, osudy jsou různé). 

Učitel pokud má být integrovanou osobností, je nutné, aby dodržoval pravidla života, která jsou přesvěčná, tj. i denní režim a nenechal se vmanipulovat do situace obětního beránka, který ztratí svoji energii v přepracovanosti a hašení požárů za druhé, za osud a životní lekce jednotlivých rodin i státu. Pokud totiž ztratí svoji energii, ztrácí tím také možnost působit na děti a ztrácí v určité rovině (ač jinak výborný učitel) i vážnost v očích dětí, protože si neumí vážit sám sebe. Není vzorem jako integrovaná osobnost, je pouhým nástrojem společnosti. V duchovní rovině už není vzorem potom vůbec. V posledku je důsledkem vyhoření. Toto je i memento v době 100letého výročí vzniku Československa. 

Pro konkrétní představu vám popíšu svoji pracovní náplň alespoň v tom, co si hned z hlavy povzpomíním (je toho samozřejmě více): 

Učím sedm předmětů (tři z toho aprobovaně) a to na druhém a v malém i na prvním stupni základní školy bez paralelek. Veškeré přípravy a opečování těchto předmětů je tedy na mě (zcela u dvou předmětů a částečně u pěti předmětů, kde je ještě jiný kolega). 

Do školy přicházím v 7.15h:

- připravuji se na vyučování, podepisuji omluvenky, řeším další věci s dětmi

- třídnické hodiny (i v dřívějším čase)

- mám dozor

- konzultuji absolventské práce devátého ročníku 

- Minimálně jednou do měsíce, ale v určité fáze šesté třídy i několikrát do týdne máme půlhodinovou třídnickou hodinu od 7.30 -7.55h

V dopolední výuce od 8 -13.30h mám pár okýnek volných, kdy

- mám dozor

- kontroluji práci služby na tabuli, pořádek, ovoce, květiny a případně řeším (důležitá výchova tady a teď)

- řeším nevolnosti, jindy úrazy, problémy dětí, administrativu pro vedení

- občasná kontrola žákovských knížek, kontrola sešitů (podrobnější kromě procházení v hodině)

- pročítám a objednávám školní akce

- postupné dojednávání školy v přírodě (i odpoledne)

- objednávám učebnice a další materiál, urguji, vybírám peníze a přebírám, rozdávám

- čtu nástěnku s plánem (jednou týdně)

- vypíšu formulář, když někam s dětmi jdu

- jednou měsíčně vypíšu výkaz přímé a nepřímé činnosti, suplování

- aktivity občasné průběžné (výběr dětí do soutěží, zaslání prací do soutěží, příprava něčeho pro jiné kolegy, školu apod....nedá se sem vše vypsat...)

- řeším GDPR v rámci jakékoliv fotky kamkoliv (nové formuláře a domlouvám se s rodiči, zda to tak myslí skutečně vážně) protože když měly děti vyplnit jen souhlas, občas v nějaké třídě se našel jeden, který měl výjimku. Teď jich má více různé a tak použít jakoukoliv fotku ze školy je pak vlastně nemožné. 

- Nějaké dítě či dospělý (návštěva ve škole) se ztratí, něco ztratí, někoho hledá apod.

- Učím děti zejména své třídy (nejen) - přijdou za mnou nebo jsem svědkem kofliktu, kde si nevědí rady řešit konflikty mezi nimi (zejména 6. a 7. třída, pak už právě zvládnou sami): má to velký efekt na to, jak se později k sobě chovají a později nás už nepotřebují

- Děti běhají s různými otázkami, problémy školními, vědomostními, či si jen potřebují popovídat (zvláště ti z problematických rodin)

- Humor s puberťáky, který je také učí...

- Příprava pomůcek zejména přírodopis, chemie, tvořivé činnosti

A nic moc více člověk dopoledne nestihne. Někdy něco namnožit či si přichystat test. 

Někdy nad rámec svých povinností ve své kreativnosti pomáhám dětem něco nacvičovat 

Jindy chodím po všech třídách se spotřebitelským projektem apod. 

Když nějaký kolega (nedej bože kolegové) onemocní, chybí ze studijního důvodu školení apod., rázem se tyto povinnosti (nebo jejich větší část) kvůli suplování přesouvají na odpoledne.

13.30- 14h dva dozory, jinak kromě toho oběd není odpočinek, ale intenzivní učitelská porada v hluku dětí také s jídlem

Od 14 hodin začíná další práce:

Denně: 

- přípravy: kromě aktualizace vědění a metod jak v rámci nějaké nové informace, tak nové metody či procvičování alespoň do několika hodin denně i prevence vyhoření stereotypem.

- přípravy zadání písemných prací a testů

- kontrola chybějících dětí - pokud chybějí více jak den, zda je rodiče omluvili do školy, že jsou nemocné, v případě neomluvy zavolat rodičům a zjistit, co s dítětem je (nutná prevence záškoláctví)

- Dokončení úkolů pro lajdáky a zvláštní úkol ve škole i neukázněné (zodpovědnost, autogenní tréning), informovat rodiče (aby neměli strach, že dítě se o něco zpozdí)  

- kontrola, zda jsou vytažené žaluzie ve třídě, nezavřená topení

Pravidelně, tj. velmi často:

- konzultace absolventských prací s deváťáky

- pravidelná příprava slovíček pro cizince a zkoušení cizinců

- telefonáty s překladateli cizinců, co ještě nefunguje

- telefonáty s rodiči, kde se něco děje

- diskuse s kolegy o problematických i nadaných a v pozitivním se posouvajících žácích, společné hledání řešení či sdílení inspirací

- u velmi komplikované situace někdy i v kontextu OSPODU, výchovné komise

- sepsání domácích úkolů a učiva ze všech předmětů pro chybějící více jak dva dny a zaslání rodičům emailem (6.-7. třída, postupně se učí samostatnosti, v 8. a 9. třídě už naopak zodpovědnost zcela na dětech)

- společné plánování s kolegy, půjčování si pomůcek apod.

- jednání s vedením o plánovaných akcích

Průběžně:

- výměna výzdoby ve třídě a na chodbě (jednou týdně)

- kontrola třídní knihy  a vypsání třídní knihy (jednou týdně)

- informování rodičů emailem (složitější pomůcky do Tč, vši a speciální nákazy, akce, pravidla apod.) - také cca jednou týdně, abychom neztráceli zápisem čas v hodinách a šetřili i papír. 

- schůzky v trialogu s problematickými žáky a s jejich rodiči - postupný posun (interval 14 dní ze začátku v šesté třídě, postupně se prodlužuje)

- příprava a oprava pravidelné přírodovědné soutěže celé školy - resp.druhého stupně (také jednou za 14 dní)

- pročítání a objednávání školních akcí (dopoledne stihnu jen velmi málo)

- nákup pomůcek spotřebního charakteru (včetně potravin na vaření), evidence

- příprava kulturních akcí (Slavnosti škol, výročí školy, svátky apod.)

- občasné pedagogické porady,  oficiální pedagogické rady,

- třídní schůzky, konzultace, povinná školení učitelů

- porady k plánování školního projektu

- pomoc s nacvičováním nějakého představení u dětí, dopilování družinových vystoupení a hraní na kytaru (napřed se to také musím sama naučit), sboreček mám zvlášť jako kroužek, ale i tam neplacené koncerty pro domovy důchodců apod....

- koncepční rozvahy v rámci pomůcek i v rámci pomůcek na šablony

- vyúčtování akcí, včetně školy v přírodě, hluboká koncepční příprava v průběhu roku výjezdu dětí v rámci zážitkové pedagogiky

- inventarizace, na začátku roku spousta administrativy (hotovo většinou v polovině října) 

- spolupráce s fakultami (dotazníky, návštěvy studentů občas, plánování spolupráce)

A to velmi díky našemu vedení, že nás nezatěžuje nedůležitými věcmi na poradách i mimo ně! Papíry jen nejdůležitějšími, které zákony vyžadují. 

A je 16-18 hodin. Písemky neopravené, žádná větší koncepční práce v reálu. Za sebou 8,5h - 10,5 h práce. 

Nedej bože, aby člověk onemocněl (tak, že nemusí na neschopenku), onemocněl příbuzný, potřeboval něco více zařídit, zamiloval se apod. Někdy se tam ani nákupy pomůcek pro školu nechtějí vejít (škola i obchody nemají otevřeno večer). 

Všechno ostatní nad už je práce výrazněji navíc. Dostáváme i nějaké odměny a tak pokud by to bylo jen něco málo dál, bylo by to v řádu. 

Pokud je ale představa společnosti UDĚLAT TO TAK, ABYCHOM MĚLI ZAJIŠTĚNOU PERSPEKTIVNÍ BUDOUCNOST, tak tam ani tolik hovorů s rodiči, ani takové přípravy na hodiny, ani pár školení nestačí. 

Tam je to potom o tom o dalším nutném čase: 

- Trávit čas s dětmi odpoledne v povídání, hrách, případně někde doučování

- Kulturní akce odpoledne a večer pro rodiny (v řadě rodin se kultura vůbec nevyskytuje) a hlavně jak je motivovat...

- U dětí, které nejsou zvyklé chodit do přírody nebo k ní nemají vztah, nepomůže je vzít s kolektivem v rámci přírodopisu či školy v přírodě či výletu. Tam se přirozeně více koncentrují na dění a kolektiv. Je třeba je vzít v počtu maximálně 3 lidi a pak se dějí věci...

- Sofistikovaně monitorovat jejich svět a svět médií a velmi flexibilně se tomu přizpůsobovat, což zabere hromadu času.

- Právě i samotná mediální výchova kromě obecných pravidel pokud se má jít do zcela reálné konkrétnosti..., volby na nečisto, práce s prameny apod. 

- Propojovat svět společnosti (včetně politiky různých politických stran), kultury, historie s tím co děti žijí teď, Paměť národa, projekty enviromentální atd., "Zažít město jinak", praktická práce s dětmi na participativním rozpočtu města (podávali jsme projekt) atd. jsou další hodiny...

- Společné nacvičování něčeho ve škole žáci + učitelé

- Osobní setkání (učitel odpoledne) s různými zajímavými osobnostmi a pro školu na míru domluvit besedu žáky

- Navštěvovat setkání v ped.psychologické poradně (nejen metodici prevence)

- Navštěvovat společnost Eduin či se potkávat s kolegy z jiných škol na předávání zkušeností a nejnovějších materiálů

- Pravidelně kontrolovat DUMY, stránky rvp apod.

- Příprava dalších projektů, kde děti projeví svoji samostatnost

- Ještě sofistikovanější přípravy

Něco z toho dělám, ale pak to je tak, že končím v půlnoci...

Ne vše vyřeší peníze, Protože čas a s tím spojená energie a zdraví jsou prostě spojené. Pokud má učitel zaplacenou jógu či qigong za odměnu ve škole, ale nechodí na ni (tj. někdy dokonce i peníze za kurs mu propadají), protože pracuje (z iniciativy, byť za to dostane odměnu), dostáváme se do bludného kruhu. Opravy písemných prací se posouvají do nočních hodin či o víkendu a efekt večerní jógy či procházky se pozdně večerní prací také ruší. Výběr fotek a psaní článků na web, zasílání materiálů dětem se přesouvá na víkend.

Pokud se učitel přetáhne (je to od určité míry i množství všeho, co má udržet v hlavě), na kvalitě hodin je to znát v menší energii během dvou dnů: Žáci to vycítí a pracují hůře. Pokud v tom učitel pokračuje, nespavost (mozek už není schopen zrelaxovat), vyčerpání, nemoc či podrážděnost, chyby, zapomínání slíbeného či povinností se dostavuje v průběhu 14 dní - 3 neděl. 

V tomto kontextu i když jsem nepojala veškerou práci učitele, je přesto doufám zřejmé, že to není o tom odučit a jít domů. (Podobně také kdo si nezkusil učit více jak pět let, nemá představu o potřebnosti prázdnin, aby vůbec učitel mohl do tak hektického, velmi hlučné a i konfliktního prostředí puberťáků se vrátit - o prázdninách je třeba čerpat klidnou energii z přírody a renovovat sebe sama, i se posunout, tak jako se posunou děti v průběhu prázdnin jinak, než ve škole). 

V současné době vnímám práci kvalitního učitele na hraně jeho možností. Pokud bychom očekávali zajištěnou pozitivní budoucnost, mám pocit, že pouze v rovině školy to nemusí stačit?? Buď to prostě pojede jen na 2/3 plynu vnímaných potřeb pro změnu ve společnosti, což u některých dětí nemusí stačit pro jejich kvalitativnější změnu (potřebují právě nějaký skutečný zážitek odpoledne), nebo dojde k vyhoření dalších učitelů (i při všem možném ohodnocení), což by byl nejen problém společenský a věřím, že to učitelé nedopustí, ale zároveň by to nebyl dobrý příklad pro další generace. 

Ptáte se, proč je rozdíl u nás a na západě? Ptejte se také, proč je rozdíl u nás a v Rusku. Proč přece jen aktivnější lidé utíkají z Ruska do Evropy: Pracovní nasazení, morálka a fungování člověka se stát od státu liší a my patříme do střední Evropy, ve všem našem chování se projevuje, že nejsme naštěstí ani Ruskem (jsme hodně pracovití zejména v některých kruzích), ale nejsme ani západem (chybí nám některé přístupy k věcem). Proto očekávat od nás učitelů RYCHLÉ přetvoření obyvatelstva na západní civilizaci (v tom dobrém a nepojmout to problematické) v kontextu populismu, postkomunistické paměti, a způsoba života staré generace včetně pošlapání náboženství a tradic hlavně (základní duchovnost naštěstí u části mladých žije), zhrzenosti průběhem listopadové revoluce u generace střední (projevující se totální skepsí k veškerému veřejnému životu, nejen k politice, kterou vidí jako totální špínu) a u jiných naopak mravní kolabs (už po revoluci či před ní), POVAŽUJI ZA NEREÁLNÝ TLAK TEORETIKŮ. 

Neznamená to, že by se učitel neměl snažit o růst svěřených dětí. Jen je třeba vnímat reálné možnosti a tam to může být jak pro velmi tvořivé učitele (zvláště pokud učí více předmětů), pro nereálné teoretiky, ale i pro odborníky z průmyslu či společenských a mediálních věd nepříjemný náraz na pravidla planety Země:

Den má prostě jen 24 hodin a bez 

- odpočinku (spánek, relaxace, meditace, chůze v přírodě)

- usebrání (meditace, vnitřní tvořivá činnost bez požadavku cíle či dokonce výsledku)

- osobnostního růstu duševního i fyzického (studium samo o sobě, cvičení jako jóga, qigong, aerobic, sport, běh apod., dramatická či hlasová výchova, kultura, setkávání se se zajímavými osobnostmi)

- života samotného (rodina, přátelé, kultura, zahrada, zpívání či malování apod. - u každého v jiném poměru a míře)

se prostě učit dlouhodobě nedá. 

Alena Kulhavá