Situace na Ukrajině a postdemokracie

Rusko funguje na bázi carství a Evropa řeší problémy určitého stádia vývoje kapitalismu. Ukrajina jako by byla hromosvod v určité fázi politologických a ekonomických otázek lidstva. Které otázky se tím otevírají pro nás Čechy?

Na Ukrajině nejde pouze o problém nacionální (historicky podmíněný, včetně otázky demografie Krymu). Pokud by vývoj směřoval k rozdělení Ukrajiny tak, aby etnická obsazenost co nejvíce odpovídala místnímu rozdělení, nastaly by možná tři problémy:

1) Jak umožnit Ukrajincům z případné Ruské části zůstat součástí Evropy (Rusko je jiný svět) v situaci, kdy Evropa řeší problém nezaměstnanosti.

2) Pokud by Rusko uvalilo na Ukrajinu ekonomické embargo (faktické, cenové apod.), jak pomoci Ukrajině co nejrychleji (v normální praxi je to otázka let) navázat své průmyslové atd. systémy na Evropu (zemní plyn atd.)

3) Máme zkušenost, jak v kulturních Čechách se nepodařila "čistá privatizace" a "obnova aristokracie v tom nejlepším slova smyslu". Naopak politika a business se promíchali, a kvůli "zhasnutému světlu" při privatizaci, kdy "volná černá ruka trhu" mohla zapracovat, se vytvořila (či prohloubila) mafiánská síť, která komplikuje či znemožňuje práci v politice v pravém slova smyslu. Něco podobného, ale spíše v horších barvách lze očekávat i na Ukrajině. Potom ti, co si na Ukrajině lehali pod tanky v rámci revoluce nemusí dojít podstatnějších životních změn. Situaci, kdy cca 90% důchodových prostředků vlastní 1% populace, nevyřeší žádná revoluce klasického typu. I demokraticky zvolená vláda není žádnou zárukou dobrého fungování státu. Ekonomické propojenosti, taktiky a možnosti jsou v dnešní době více. 

Problematika bohatství začíná tam, kdy se finance mohou stát větším mocenským nástrojem

V tom je Ukrajina téměř karikaturou Evropy, zejména Čech, Itálie apod. (Nesrovnatelně méně Jižního tyrolska, Švýcarska atd.)

Jak můžeme pozitivně "pozvat" do svého života těžkou situaci Ukrajiny?

a) Už tím, že člověk vnímá určité paralely příliš velkých očekávání u vnějších řešení (revoluce) a hledá změny vnitřní, se svět posouvá.

b) Můžeme zrevidovat pojem "bratrství", "darování potřebným" a to nejen v souvislostech pro nás pochopitelných a přijatelných: Ekologická katastrofa na Filipínách, podpora samoúživnosti Evropou narušené Afriky apod., ale rozšířit úvahy i na bezdomovce apod. Přibývá v Čechách např. rozvedených mužů, kteří ztratili práci a prožívají určitou životní krizi. Můžeme si klást otázky: "Jaké mohu mít štěstí, když procházím kolem hladového sedícího na zemi?" " Stojí mi za to v nejbližším obchodě koupit mu něco k jídlu?"  "Měly by Čechy (ať už organizovaně či osobně) podpořit své blízké téměřsousedy? Jak v situaci, kdy sami máme dluhy?" " Odkud kam je charita k člověku, zemi a kde začíná zneužívání sebe sama a "podporování žebráků"? Jak vnímáme svět jako celek?" Jsou to hluboké otázky, které se týkají nejen objemu podpory, ale i vlastního motivu. Je rozdíl věnovat něco člověku s láskou, inspirací a hlubokým lidstvím a nebo ze strachu z vlastní chudoby, ohrožení jiným chudým státem apod.

c) To otevírá další téma: I člověk, který dluží někomu peníze, může mít chuť druhému zachránit život koupí tepla, jídla apod. Osobní, dnes módní splatitelné "spotřebitelské" dluhy pomiňme, ale když to vstáhneme na stát, také vlastně "berem z cizího", když prohubujeme schodek.  

Je např. těžké rozhodnout, zda má "můj syn žít proto, že dostane na velmi drahou terapii, která je nová a vyčerpá vložené peníze tolika poplatníků zdravotních pojišťoven nastřádaných za celý život". Je těžké rozhodnout, zda máme jezdit po pohodlných dobře udržovaných silnicích, podpořit vědu a vzdělávání apod. a nebo se zásadně zaměřit na splácení dluhu. To nejsou jednoduché otázky, ale jejich kladení si každý sám sobě se nemůžeme vyhnout. Zároveň to otevírá další bolest:

d) "Kolik peněz je investováno a o kolik peněz stát přichází?" (daňové úniky, podvodné veřejné zakázky apod.). Vláda a parlament je vždy průměrem nás všech, lépe řečeno odpovídá určité zemi. Mohu to potvrdit ze zkušeností z různých zemí ze zahraničí, kde občas na delší dobu pobývám. Vláda není jiná, než co děláme my sami: Napří. do základních škol a na lepší a některá soukromá gymnázia chodí řady rodičů měnit žákům známky stylem, který byl před lety nevídaný. Lež a taktika, obchodní manipulace je prostředek dosažení svých zájmů, nikoliv něco za hranou. To začíná právě u těch "miláčků dětiček", předbíhání ve frontě, u fiktivních nákladů i malých podnikatelů, v marketingu firem atd. Jistě, žijeme v Čechách po nepříliš dobře proběhlé "sametové revoluci" a máme situaci horší, než usazené Švýcarsko či Rakousko (od kterého jsme se oddělili). Ale to nás odpovědnosti nezbavuje. Nejen v rovině "co jest císařovo, patří císaři", jak kázal muž v sandálech (Ježíš), ale i v rovině podporování celospolečenského nastavení. Tož při výchově dětí začíná, při opravě dětí na ulici pokračuje a v maličkostech denního života je nutné žít, včetně omezení stěžování si na vše možné. Patří sem i neakceptování určitých obchodních praktik i v době nezaměstnanosti. Pravda, výsledky takového jednání se v celospolečenském měřitku nedostavují hned a odpovídají i míře mafiánské provázanosti společnosti, tj. krokům předcházejícím. Rozhodnutí je na každém z nás několikrát v průběhu dne. 

e) Ukrajina otevírá zajímavou otázku: Pokud i legálně získá malá část obyvatel velké peníze v rámci tržního hospodářství a dochází k vytváření korporátů (i když je to částečně zákonem bržděno), je to v rámci demokracie ve smyslu "volebního práva". Přesto to může praktický chod země ohrozit. Není tajemstvím, že např. Němci vnímají demokratický systém jako přežitý a hledají ve filosoficko-politologických spisech řady autorů, mimo jiné i Karla Marxe. Ne, že by toužili po návratu komunismu, ale hledají inspirace pro další směřování společnosti tak, aby se individualismus neutrhnul zcela ze řetězu a naopak jsme uměli hledat východisko v rámci ekonomicko-bankovně-ekologické krize. Ne každý z nás se může ponořit do takového studia, nicméně vědět o určitém období "hledání cesty" je dobré i v rámci inspirace dětí. 

Toto všechno jsou témata, která s Ukrajinou přímo souvisí. Dění na Ukrajině není akční seriál na pokračování na idnes.cz, ale téma, které se dotýká celosvětových problémů, problémů EU i čistě otázek každého z nás. 

Přeji nám co nejlepší bytí v rámci soubytí s lidmi na Ukrajině. Alena Kulhavá.