Janu Rýznarovi: Používá se dnes pojem "nové formy demokracie" a "posdemokracie" téměř jako synonimum. Děkuji za inspiraci, že slovo "posdemokracie" může vyvolávat různé konotace. Přestože potřeba proměny sahá do neznáma, v současné době považuji demokratický systém za nejlepší možný a do historie abych se v problematickém vracet nechtěla. - Vnímám (i z osobních zkušeností), že Němci hledají cestu dál v obecném módu: Kromě toho, že dořešují rodinnou zátěž 2.sv.války, jsou velká země (tj.i stavu EU vnímají) nemají fakticky srovnatelné problémy např. s Ukrajinou či Řeckem. Pokud k tomu máte zajímavé osobní zkušenosti z této doby s Německými jednáními, budu ráda za sdílení. Přeji Vám hezký den.

Bohumíru Šimkovi: Pravda, souhlasím. Toto činím ve svém denním osobním životě a i se k tomu v určitých souvislostech vztahují další mé články (ať už jde o Ježíše či jiné cesty). Přeji i Vám hezký den a děkuji za komentář.

Tak jako věřící v Boha, kteří ví, už většinou skoro nejsou věřící, tak ti, co ví, jak to má být ekonomicky, nejsou hybnou silou do budoucnosti. Kdo usiluje o budoucnost naší společnosti, ten neví, jak to má být, ale hledá. A hledá-li možná i u Marxe. Budiž.

Ale ti, co si kladou otázky po budoucnosti naší společnosti šířeji, by také měli sestupovat k již dříve řešeným otázkám a položit si otázku, co pro nás může znamenat přijmout myšlenky Ježíše Krista, aby pro nás měly spásonosný efekt a zabránili tak sešupu naší společnosti do nicoty. Myslím, že mnozí z nás si uvědomujeme, že bez úcty k pravdě, úcty k druhému člověku, úcty k tomu, co je mimo nás, úcty ke svobodě a spravedlnosti... tato společnost končí. A já mám dojem, že bez přijetí Ježíšových hodnot (které nám i církve hodně zkreslily!) naše společnost nemá budoucnost.

Článek je zajímavý, ale ...

    "Němci vnímají demokratický systém jako přežitý" ... tak to se jim stýská po Adolfu Hitlerova anebo Eriku Honeckrovi? 

      Demokracie je hodnota, za kterou právě proti Němcům zemřely miliony lidí.

Jinou otázkou pak může být podoba demokracie.