Ministerstvo zemědělství díky Jurečkovi a Bělobrádkovi ušetřilo okolo poloviny provozních

nákladů. Jak to udělali? Dalo by se to použít i na jiná ministerstva? Na čem ještě by mohl stát v příštím volebním období ušetřit? Jaké to přináší pro ženy i muže výzvy?

Piráti říkají, že jsou jediní, kdo mají plán, jak digitalizací státní zprávy ušetřit. Není to pravda. Řada věcí už běží a např. na ministerstvu zemědělství se do toho pustil Marian Jurečka (a možná i ve spolupráci s Pavlem Bělobrádkem).

Kromě elektronizace určitých procesů zrušili nasmlouvané outsourcingy od jiných ministrů a nevýhodné smlouvy o službách převedli přímo na ministerské pracovníky: Nabrali zaměstnance a službu vykonávají výrazně levněji. Některé smlouvy nasmlouvané dříve s dlouhou platností nebo nepraktičností hned zrušit ještě vypovědět nelze, ale to je otázka jednoho volebního období. I proto bych uvítala, aby Marian Jurečka setrval na ministerstvu zemědělství a Pavlovi Bělobrádkovi se podařilo vytvořit ministerstvo informatiky. Má-li totiž dojít k celkovému e-gowermentu a to tak, že to bude vlastní proces, nikoliv drahé nevýhodné smlouvy, je třeba skutečných několik vlastních odborníků a je vypočítané, že se to mnohonásobně vyplatí. Tam bych si jako leadera Pavla Bělobrádka a jako technického pomocníka Ivana Bartoše dokázala velice dobře představit. 

Další, na čem může stát ušetři, jsou podle Pavla Bělobrádka ještě lepší investice, které se navrátí. Systém se postupně zlepšuje a pokud do politiky usednou lidi, kteří budou mimo ekonomickou sféru -  politici Topky (vyjma Kalouska), Lidovci a Piráti, může se stát zase posunout. 

Nepodporovat montovny se už Lidovcům i Topce podařilo vysvětlit sociální demokracii a komunistům a i ANO už to nemůže ignorovat. V dalším volebním období bude tedy dál podporován Bělobrádkův obor a to je inovativní průmysl propojený s vědou. 

Lidovci připomínají jednu důležitou investici a to jsou děti. Pokud bychom soutěžili v množení na planetě Zemi, neudělali bychom jí dobře. Ale pro to, abychom zůstali konkurenceschopní, měli na důchody a měli i na to pomoci Africe a Asii, aby nám se nevlezla a nepřeválcovala (tj. i chránit hranice). Je také známé, že jak lidem stoupne životní úroveň, přestávají se tolik množit. Vidíme to v Evropě, ale i v rozvojových zemích. Pouze pokud se Afrika do určité míry zvedne, je šance, že se zastaví populační exploze. Musíme tedy zachovat stávající počet obyvatel v Evropě a do budoucna teprve postupně ubývat celkově na planetě Zemi, abychom jí trochu odlevili. V současné době je porodnost 1,6 v Čechách a je třeba se dostat nad číslo dvě. Jsme některé ženy, se kterými si osud zahrál a skrze různé závažné životní zkoušky nás rodina doufám čeká (a některé vlastní děti mít nemohou), ale jsou ženy, které vymění raději kariéru za možnost mít dvě nebo tři děti. U některých je to otázka financí a na to reagovaly rodinné daňové zákony právě Lidovců. Marián Jurečka a řada kolegů ve škole se se mnou ale shodla na tom, že problém je i v mužích: Už zde máme totiž generaci pohodlných mužů (z mamahotelů), takže počet rodinychtivých mužů  na počet žen je menší. Zvýšil se také počet rozvedených rodin ne jen z důvodu toho, že si manželé nerozumí, ale že si žena vybere muže, který není vůbec schopný se postarat o rodinu a vychovávat děti. Svoji úlohu začínají u mužů (a u nejmladší generace už i u žen) sociální sítě a internet, kdy manželé vztah nebudují a ten se par rozpadá. A tak když ženu čeká v životě nějaký speciálnější osud, v pozdějším věku hledá hůře partnera. Děkuji tímto tedy všem mužům, kteří jsou dobrými manžely a otci a vyzývám všechny muže, kteří jimi nejsou, aby se o to alespoň, pokud jen trochu mohou, pokusili. 

S důvěrou v muže, ženy i některé kvalitní politiky Alena Kulhavá