Má se odhlasovat zákon, kdy ženy při neplacení výživného od býv. manžela budou dostávat

náhradu od státu a ten potom bude vymáhat dluh na otci? Proč nelze tento návrh hodit pod stůl a zároveň tento návrh skýtá docela zásadní nebezpečí? Jaké řešení mě napadlo? 

Je to pracovní varianta, která by musela projít řadou diskusí v odborných kruzích. Je to nápad k dalšímu zpracování, nikoliv hotový návrh. 

Mezi dětmi vnímám čím dál více holek a kluků, kteří říkají "ne, já děti nechci, to je moc práce." "Ne, já rodinu nechci, jsem příliš velký lempl, to by nebyl dobrý nápad." Říkají to buď děti závislé na počítači a mobilech pouze procházející školou (kde skutečně bez totální změny k životu i odpoledne si těžko představit i nejzákladnější fungování jejich budoucí rodiny) a také děti z problematických rodin, kteří si spíše nejsou jisti. Nebo si nejsou jisti sami sebou, protože vidí v sobě některé vlastnosti, které vedly k rozvodu jejich rodič. Nemají pozitivní vzor, jak s tím zacházet. Jen v určitých případech, kdy se opřou o někoho ze svého okolí (jiného příbuzného, učitele ve škole apod.) se i během dospívání jejich postoj změní. 

Přestože přibývá i plochých vztahů a i vztahů "kamarádství s výhodami" (tj. občas se sejít, popovídat a pomilovat se - ulevit pocitu napětí a pocitu samoty), v jakémkoliv pomilování dochází i k nechtěnému otěhotnění. Nebo neplánovanému otěhotnění. Tudíž stejně jako dříve, ale možná ještě více, vzniká více rodin rodičů, kteří na to nejsou připraveni a vzhledem ke snadnosti rozvodů se také rychle rozvádějí. Mamahotely (obr vizhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-laska-a-vztahy/508212/mamahotel-jak-ho-zavrit-a-donutit-deti-aby-se-staraly-samy-o-sebe.html) a již existence řady rodin matek samoživitelek některým klukům neumožňuje kromě všeho jiného dospět.  

V takové zhoršující se situaci "uhrábnout pupínek" jen tím, že pomůžeme matkám samoživitelkám, nevidím jako rozumné. Ani u jednotlivce, ani u společnosti. 

SPOLEČNOST

Pokud nepodnikneme nějaká jiná opatření, můžeme se dostat do stavu, kdy nebude rozvedených tristních 50-60% rodin, ale třeba 80% rodin a model rodiny vlastně ze společnosti zmizí. Finančně to ani nepočítám. 

ČLOVĚK

Pokud partneři nezvládli partnerství, jsou i finanční obtíže z toho plynoucí pro ně výzvou přemýšlet, co se stalo: Zda se brali, i když se k sobě nehodili (přestože jsou oba vyspělí jedinci), jeden či oba mají větší mezery v osobním růstu, nebo s sebou táhnou nevyřešenou minulost apod. Někteří se ohánějí dítětem a jeho potřebami, tj. že zákon má být každopádně bez přemýšlení přijat, protože to finančně a ohledně starostí uleví matce. Pokud budeme vnímat vše mechanisticky, deterministicky, pak máme ale jiný problém.: Pak totiž nemáme šanci na čemkoliv nechat vyrůst dospělé lidi, protože vždy bude v okolí nějaké dítě, kterému budeme chtít superumést cestičku, takže ji umeteme i tomu dospělému a tím degenerují všichni. 

Pokud si žena vybírá další a další nežitelné partnery (nedej bože i násilné) a nedá si poradit ani od okolí, nechat ji v tom uvelebit, když Vesmír zcela přirozeně i přes neplacení výživného poskytuje nutný vykřičník (a i to působí na dítě), nevnímám jako zdravý vývoj ani člověka, ani společnosti. 

Jak takovou situaci řešit přesně nevím, protože pouze nechat čím dál více žen, kterým manželé neplatí výživné na pospas a dělat, že problém neexistuje, také neumím. Navíc, některé problémy se ukáží právě až později, včetně slabé výdrže mužů u jedné partnerky a tak v situaci, kdy mohou zažívat nové dobrodružství, to i ti, kde by to člověk nečekal, udělají -odejdou a třeba pak i neplatí výživné. Někteří neodhadnou sebe a nezvládají otcovství, i když to tak nevypadalo. 

Proto navrhuji systém, který je pouhou hrubou kostrou nebo povede k mnohem lepšímu nápadu - je pouze kamínkem do mozaiky - inspirací nejen pro politiky a sociální pracovníky: 

V celém systému mi chybí dostatek prevence. Některou prevenci provádíme na základních školách v rámci výchovy ke zdraví. Například na naší škole máme dostatečnou hodinovou dotaci a i důvěru s žáky, takže o těchto tématech hovoříme hodně do hloubky. Některé bolavé modely v rodině se daří transformovat v rámci vztahů žáků ve třídě zejména na konci druhého stupně či někdy ještě pak na gymnáziích (naopak v 6.-7. třídě je to náročné). Někdy pomůže velmi dobrý vztah s učitelem. Jindy intenzivně žité dobré manželství jinde v příbuzenstvu. Někdy možnost hlubší spolupráce v rámci zážitkové pedagogiky. Jindy krásný spolupracující vztah mezi lektory či učiteli a lektory také v malinkém ukáže možnosti hloubky lidství..i kvality mužské a ženské. 

Ale ne ve všech případech to stačí a tak kromě manželství, která si už svoji lekci ve velmi zrychleném čase odžila (a pak jsou většinou velmi dobří přátelé), je procento neplatících pseudotatínků také velké a do další generace se tento problém sám od sebe asi nezmenší. 

Můj dílčí nápad spočívá ve speciálním pojištění:

Když do školy přijde superodborník např. na kyberšikanu a vůbec zabezpečení internetu u dětí, přijdou i při velmi dobré propagaci tři rodiče ze školy, protože ostatní mají pocit, že "jich se to netýká." Podobně právě v oblasti vztahů na přípravy k manželství chodí jen malá skupina - katolíci  apod. - široké rodiny s dobrým příkladem jsou rozdrobené. 

Pokud by mělo alespoň trochu smysl schválit zákon o vyplacení nezaplaceného výživného od manžela, mohlo by to být podlé mého pouze v případě, že by se schválil zákon o preventivní péči v rámci manželství. 

Ne vše se dá říci v deváté třídě a hlavně to padá do nějak uzrálé dušičky, je možná určitá rovina diskuse. Ale přesto je to živý růst. Pokud by podobné alespoň půlroční školení bylo jako "pojištění" před manželstvím - ideálně ve školách (třeba i namátková kontrola účasti od nějakého učitele), možná by to ke snížení nejen procenta rozvodovosti, ale právě snížení procenta, kdy zamilovaná slečna si bere nezodpovědného mladíka, vedlo. Možná ne a vedlo by to jen expost k hlubšímu pochopení principů vztahů, manželství i fungování společnosti. Stejně tak určitá povinná školení k problematice již existujících matek samoživitelek (kde to mají ženy těžké - by jim ze synů nevyrostli další v manželství neumějící žít kluci, nejen mamánci) by nemusela být marná jako přirozená povinnost rodičů, pokud by chtěli pobírat jakékoliv dávky. Nevím. Každopádně pokud by měla mít matka garantovanou pomoc od státu v rámci výživného, spec. dávek na děti apod. měla by také nějakou preventivní činnost před manželstvím vykonat, aby se do takové pomoci od státu dostávalo co nejméně žen. Zákony toku energie (i financí) musí být. 

Pokud se z mého nápadu vyvine mnohem lepší systém, tím lépe. Jen se tím snažím vysvětlit, že rozumím oběma stranám: Jak těm, kdo ten zákon chtějí přijmout, tak těm, kteří jsou přísně proti. Protože rovnováha běží hlouběji a to není otevřené. 

Alena Kulhavá