Spor o Ukrajinu svojí intenzitou, paradoxy a dosahem vstupuje do nevídané hloubky. Jak to souvisí s naším Stínem, rodiči?
Společnost se dnes v určité míře rozděluje na ty, kteří,
a) Rozumí Putinovi a chápou jeho kroky vzhledem k potřebám a očekáváním Ruského lidu. Chápou Putina i vzhledem k jeho postavení a vývoji Ruska v posledním období. Ale neumějí nabídnout metodiku, která by zastavila Putinovy carské a imperiální tendence nad rámec rovnováhy.
b) Odmítají rozumět Putinovi a vcítit se do jeho situace i jeho osobnosti. Srovnávají ho s Hitlerem a vnitřně skutečně nerozumí jeho i nutnosti konat do určité míry tak, jak koná. Hledají tvrdší řešení, ale v současné době se je nedaří prosadit.
c) Nadávají na EU a vidí celou chybu v ní, ale (přestože EU mohla udělat chyby), neumí nastínit jiný scénář, než samovolnou degradaci a rozcupování Ukrajiny v libovůli místní i ruské korupce. V situaci globalizace a tvorby větších celků, které mohou vedle sebe stát i v rovnováze s muslimským atd. světem.
Budu teď psát blíže k a) a b): Jak s těmito dvěmi možnostmi dohromady lze také prakticky naložit?
- Pokusit se vcítit do role Putina v Rusku, do role EU, do možností diplomatů.
- Vnímat kolem sebe paralely těchto situací v práci, v jiné spolupráci, v partnerském životě, při výchově dětí. V rolích, kde jsme nadřízení i v rolích, kde jsme podřízení.
- Prozkoumat svůj vztah k rodičům.
- Vejít znovu v kontak se svým Stínem: Procítit, které aspekty mezinárodního konfliktu se nás dotýkají a jak to souvisí s námi samotnými.
- Připomenout si zásady asertivního jednání.
Uvádím z praxe dva příklady:
1) Zaměstnavatel, šéf, nadřízený, ředitel, je v určitém postavení a ne vždy se mu daří jednat ideálně. Pokud se zaměstnanci dokáží vcítit do jeho chování a postupů a jsou si vědomi, že v určitý čas právě on má být šéfem, může firma dobře fungovat. Pokud zároveň při možnosti volit nadřízeného (nebo politika) v pravý čas poznají, kam se posunuli, mají možnost zvolit lepšího šéfa (nebo politika).
2) Je psychologicky známo, že aby se člověk cítil dobře, je mimo jiné velmi důležité, aby se srovnal se svými rodiči. Ať jsou rodiče jakkoliv problematiční. Opakuji: Skutečně, ať jsou rodiče jakkoliv problematičtí a naše dětství bylo i třeba hodně bolavé. Pokud člověk rodiče vnitřně nepochopí (proč jednali tak, jak jednali - ve svých podmínkách, vychováni svými, třeba také problematickými rodiči), problém se přednáší dál, do dalších generací. Psychologické metody se tím dnes hodně zabývají jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni rodin. Řeší se i odpuštění a uznání v případech, kdy rodič byl nacista...
Vždy, když lidstvo skutečně vnitřně pochopí nějaký typus, nějaké konkrétní chování, které je v historii hodně problematické (ať už jde o jednotlivce či skupiny), tak se takové lekce nemusí opakovat. (Samozřejmě je důležité též zaujmout metodický postup a celé téma pak přebývá v kolektivním nevědomí alespoň v nějaké míře). Pakliže to lidstvo (člověk) nepochopí , bližší či vzdálenější budoucnost vygeneruje opakování. V rámci Ukrajiny a celkového chování Vladimíra Putina to platí jak pro nás, tak pro Rusy a Ukrajince.
Alena Kulhavá
