Nicotné mozkové výpary

Já jsem malé poupě, já tu sedím v koutě. Já nic nevím, přesto něco povím. Musím něco dodat, aby byl odstavec dost dlouhý a uložil se. Nevím co.

Bojí se Putin války s USA? Tuším, že bojí.

Chtějí USA vyprovokovat válku s Ruskem? Tuším, že nechtějí. Chtějí Rusko zadupat v prach, rozvalit bez boje. Urazit a ponížit.

Kdyby se USA daly do války s Ruskem, asi by ji vyhrály — ale asi by to byla i poslední válka, kterou vedly. Nebo by válčila Evropa a USA by byly tím třetím, který se vzadu směje?

Kdyby zelení ruští mužíci nepomáhali východní Ukrajině, byl by dávno klid. Ukrajina by byla unitární stát s jedním úředním jazykem — ukrajinštinou.

Dá se omluvit, ospravedlnit, že východní Ukrajina chce aspoň federaci? Nenávist rychle vzplane a dlouho odeznívá, nesmírně dlouho.

Dá se říct něco dobrého o kyjevském politickém režimu? Já o ničem nevím. Dá se říct něco dobrého o ukrajinském hospodářství? Já o ničem nevím. Dá se říct něco dobrého o ukrajinském vojsku? Já o ničem nevím. Ukrajinci jsou nešťastný národ, který uvízl v bahništi, ze kterého se jen tak nevyhrabe.

A nikdo ho z něj nepotahá. Ani Rusko, ani Evropský svaz, ani Americká unie. Jen se tahají o Ukrajinu jak supi o mršinu.

Ukrajinským politikům u moci jde o jejich vlastní existenci. Lid na západě Ukrajiny by nic nenamítal proti Ukrajinské federaci, ale kyjevští politici by se pak mohli spláchnout do hajzlu nebo emigrovat do USA. Nejsou nikomu na Ukrajině k ničemu dobří teď, a tím víc by byli k ničemu pak.

Chudák Hitler se zbláznil, když už toho na něj bylo moc. Zbláznil se už Arsenij Jaceňuk?

Všichni říkají, že jak jsou karty rozdané teď, Kyjev nemůže vyhrát. Někdo do toho musí odněkud strčit, aby se to hnulo z fleku.

Chce Putin expandovat svou říši? Tuším, že nechce. Tuším, že Západ mu to podstrkuje, aby z Putina udělal monstrum, kterým pak Západ straší své kořeny. Aby v nich vyvolal nenávist k Putinovu Rusku.

“But for Europe it is becoming clear that the real nightmare is not Ukraine, but Putin’s Russia.” (škrabák Ian Traynor)

Kyjevský režim odmítá ustoupit od unitárního státu a vrácení Krymu Ukrajině. Bojím se, že rozhodne boj. Bojím se, že jakmile se kyjevská moc octne v zoufalé situaci, navalí se na Ukrajinu všelijaká západní vojska — Poláci, Litevci, US Air Force — a za ní její věrný psík Royal Air Force, … A na východ se pak navalí armáda pod ruskou válečnou vlajkou.

“Carl Bildt, the former Swedish foreign minister, said a war between Russia and the west was now quite conceivable.”

Ať se pomlátěj tam, na ukrajinském dvorku, a nevytahují to nikam ven. Lepší mrtvý Ukrajinec a Rus než mrtvý Evropan. Košile bližší než kabát.

A která strana by vyhrála válku omezenou na Ukrajinské území? To nevím. Vím, že by prohráli Ukrajinci, všichni. Co si tam rozflákaj, to jim krásně zvedne zaměstnanost v poválečné obnově.

Bylo by NATO dost pitomé na to, aby vtrhlo na Rus, kdyby Rus vtrhla na Ukrajinu? To by teprve byla mela.

Evropský svaz se imperiálně rozmáchl na Ukrajinu — a hnusně to krachlo. Stane se to jen dalším hřebíkem do jeho rozklížené rakve. Sen o Evropské federaci bledne.

Němci jsou také nešťastný národ — pilně pracují, moudře hospodaří, zemi mají vypulírovanou jak zahrádku — a přece je nikdo nemá rád.

Humor z hlubin paměti

Ve válce o Malvínské ostrovy se přihodila nemilá věc. Vojcli, kteří vedli argentinské zajatce z bojiště, je po cestě všechny postříleli. Nějaká sketa to práskla. Věc řešila i lordská sněmovna. Ctihodní lordové se usnesli, že „Vojcli byli emočně rozkvedláni tím, že musejí v klidu odvést do zajetí nepřátele, kteří po nich ještě před chvílí stříleli. Jejich skutek je omluvitelný a ospravedlnitelný ve světle stresu a rozlady z boje, kterým právě prošli. Potrestat je by oslabilo bojového ducha a morální vlákno vojsk.“