Heidegger hadr

Zelenkova noticka mě tak dlouho dráždila co příklad špatné, nepochopitelné prózy, až jsem se ujal úkolu tento tlach popsat a komentovat. Míním, že se nikdy neměl v Britských listech objevit. Avšak šťastný majitel listu Jan Čulík mi v mailu napsal “konečné slovo za touto ‚kauzou‘ udělal velmi přesvědčivě pár slovy Lukáš Zelenka”. Riskuji. Co když jdu na trh se svou tupostí?

Lukáš Zelenka – Předmět: “Smradlaví Češi”

S radostí jsem si přečetl všechny články týkající se problému “smradlavých národů”.

Myslím, že Golgův text je skvělý a míří přesně tam, kam měl.

Vždyť někteří reagující neudělali nic jiného, než že dokázali “funkčnost” těchto stereotypních úsloví.

Nejen že začali reagovat stylem: “ale my nesmrdíme, vy nás urážíte!”, ale mělo to u nich i okamžitý efekt, který je právě nejhorší a který člověka psychicky deklasuje (tj. vnitřně devastuje) - přistoupili na to, že o smrdím/nesmrdím budou skutečně přemýšlet a dokonce se pokusí to vyvrátit.

Viz úvahy typu “myjeme se přeci tolikrát a tolikrát, více už je škodlivé”… jenže právě v tom “více u [sic] je škodlivé” se ukazuje, že “přemýšlející” skutečně přistoupil na hru a říká si: “ano, možná smrdím, ale více se koupat už by bylo škodlivé!” A v tom je přeci ten největší problém, že podobné rasistické stereotypy míří do myslí lidí, proti kterým jsou namířeny.

Golgův příspěvek byl podle mě dost průhledný a je škoda, že vysokoškolsky vzdělaní lidé ho nepochopili. Když se s tím ale nesrovná dospělý inteligent, co má dělat malé dítě, kterému někdo řekne “cikáne špinavej”?

Pokus o výklad

S radostí – autor se raduje z neštěstí pomýlených bližních.

Text míří přesně tam, kam měl – kam to bylo? Devastovat čtenáře tím, že se obhajuje, že se myje dost? Nebo k jinému, nevyslovenému pochopení textu filosofem Zelenkou? Reference je tu neurčitá.

Těchto stereotypních úsloví – která to jsou? Nevím, reference je tu nefunkční.

Člověka psychicky deklasuje a vnitřně devastuje – úvaha, jestli smrdí, a pokus popřít, že smrdí.

Člověka deklasuje – jeho okolí vztahem k němu. A spojení psychicky deklasuje je nesmyslné.

Podobné rasistické stereotypy – které to jsou? “Možná smrdím, ale více se koupat už by bylo škodlivé!” To je rasistický stereotyp? Najde někdo v textu jinou referenci, která by byla úspěšnější?

Podobné rasistické stereotypy míří do myslí lidí, proti kterým jsou namířeny – lidé, vyzváni textem Golga o smrdutých Češích, se vnitřně devastují úvahami, jestli se dost často koupou. Čím více smrdí, tím více se cítí uražení?

Golgův příspěvek byl podle mě dost průhledný a je škoda, že vysokoškolsky vzdělaní lidé ho nepochopili – student filosofie Kukáš Zelenka ho asi pochopil – ale jak? To nevím, o tom se nerozepisuje. Určitě nikoliv tak, že by se jím nechal vnitřně devastovat. On určitě nedokázal “funkčnost” těchto stereotypních úsloví.

Mrzí mě, že filosof nevyjevil obecenstvu své čtení textu a soustředil se ve své noticce jen na kritiku obecného špatného čtení.

Malé dítě, kterému někdo řekne “cikáne špinavej” – jde o cikáně? Nebo je to lhostejné? Dítě, nejsa filosofem, se vnitřně zdevastuje úvahou, jestli se má jít umýt a vyprat si spodky.

Pramen

Lukáš Zelenka — Předmět: “Smradlaví Češi” http://www.blisty.cz/2010/4/21/art52138.html

Fabiano Golgo — “Češi smrdí”  http://www.blisty.cz/2010/4/20/art52111.html