Což takhle rodit doma?

Považuji se za nadstandardně tolerantního člověka, což mi koneckonců dokazují časté výměny názorů napříč celou rodinou, když hájím nějakou menšinu (ať už jakoukoliv). Jsem ale také matka a možná právě proto mě zaskočilo, jak velké problémy mi dělá respektovat ženy, které se rozhodnou rodit doma (marně potlačuji negativní pocity a všechny argumenty pro, mě ani na vteřinu nepřesvědčí, abych o variantě porodu doma uvažovala jako o správné). Samotnou mě to děsí, vždyť je to přece každého věc! Jenže já si hned představím miminko, které porodní asistentka marně oživuje, pak tatínka co počítá minuty než dorazí sanitka...že se cokoliv negativního může stát i v porodnici? Ano, samozřejmě , že může.

Rodila jsem dvakrát a pokaždé to bylo s komplikacemi. Snad, že mě příroda neobdařila pánví, která by byla zrovna ideální na rození dětí. Možná jsem podcenila důležitost cvičení v těhotenství a moje tělo stávkovalo. Anebo se oběma mým dcerkám tak moc nechtělo na tenhle bláznivý svět, že dělaly vše možné i nemožné, aby u mě v bříšku zůstaly co nejdéle. Dohled porodní asistentky i lékařky a manželova ruka v mojí dlani mi dávaly obrovskou sílu a jistotu, že to všechno dobře dopadne.  Věřila jsem lékařům, svěřila jsem se do jejich péče a mám doma dvě krásné zdravé dcerky.

Chtěla bych zdůraznit, že rozhodně nebojuji proti porodům doma. Pro mě je jen strašně těžko pochopitelné, proč se někdo dobrovolně rozhodne rodit doma. Já bych se bála každé miniaturní náhody, všech špatných okolností i jakéhokoliv negativního zvratu (a že mě už takových věcí za život pár potkalo), které mohou nastat a hladký průběh porodu zvrátit špatným směrem. Nechápu, proč bych se s plným vědomím a dobrovolně vystavovala tak velkému riziku (a hlavně bych si nedovolila vystavit takovému riziku své ještě nenarozené dítě, které ještě nemá právo ani možnost v této věci rozhodovat).

Znovu jsem o porodech doma přemýšlela díky právě odvysílanému pořadu z cyklu „Pološero“. Nevěřila jsem vlastním uším. Jedna maminka vyprávěla, že porody doma jsou samozřejmě jen pro „zdravé, fyziologické“ porody, které dokáže zvládnout porodní asistentka. Pokud se porod dostane za tuto „fyziologickou“ hranici, je samozřejmě nutný lékařský zásah. (Jenže co když se k vám lékař nedostane včas? Co když se hladký průběh porodu zkomplikuje a z fyziologického porodu je najednou porod nefyziologický? ) Nejvíc mě ovšem dostala výpověď mé oblíbené ekonomky Markéty Šichtařové, která by na porodnici nejraději rovnou poslala hordu právníků, protože je pro ní nepředstavitelné, že by nemohla rozhodovat o svém těle. Chápu, že někdo může mít obrovskou averzi k nemocnicím, nějakou šílenou zkušenost s určitým zákrokem (třeba i porodem) a nechce už takovou situaci zažít. Ale nebylo by lepší bojovat spíše za lepší podmínky v porodnicích, než se uchylovat k porodů doma? (I když já osobně žádné negativní zkušenosti z porodnice nemám – a že mi tam moc nechutnalo? To přiznávám, ale bylo mi to fuk, vždyť jsem vedle sebe měla krásné zdravé miminko.)

A jsou pro nás  porody bez přítomnosti lékaře vůbec vhodné? Vždyť i početí miminka je stále méně přirozené. Rostou počty umělých oplodnění, s těhotenstvím často otálíme a pro děti se rozhodujeme dávno po třicítce. Vedeme nezdravý životní styl, fungujeme v neustálém stresu, jíme potraviny , které bychom jíst neměly, pijeme alkohol, kouříme.....a pak čekáme, že budeme rodit přirozeně jako naše pra pra pra prababičky, které porodily a vzápětí šly pracovat na pole? Vždyť já neuměla na porodním sále ani správně dýchat – snažila jsem se naslouchat instinktům, ale žádné rady matky přírody nepřicházely, musela mi poradit porodní asistentka.

Budu se snažit nad sebou zamyslet a potlačit své emoce – nechci zatracovat nikoho, kdo si zvolí cestu domácích porodů. Trestní oznámení na porodní asistentku paní Königsmarkovou mi nepřipadá správné. Pro porod doma se rozhodla daná rodička a já věřím, že paní Königsmarková se snažila dělat svou práci jak nejlépe uměla. Možná by dané miminko dopadlo obdobně i v porodnici a mělo stejně postižený mozek a nakonec také zemřelo. Anebo ne. Možná by to bylo zdravé šťastné miminko, protože přístroje by včas ukázaly nějaký defekt, nastoupil by tým lékařů a ti by včas zasáhli. A právě pro tyto pochybnosti nikdy nebudu rodit doma.