Střed Itálie postihlo jedno z nejničivějších
zemětřesení za poslední desetiletí. Bydlím v severní části Itálie, tak se
snažím zprostředkovat ty části zpráv italských médií, které se do českého
zpravodajského proudu nevešly.
Začíná špatné období
Dnes je den oficiálního smutku. V katolické Itálii symbolicky na Velký Pátek, den Kristova odsouzení , ukřižování a smrti se koná státní pohřeb dvou stovek obětí zemětřesení. Dnes naposled se pozůstalí budou těšit zvýšené pozornosti médií, které budou přenášet snímky plačících nad řadami rakví. Pak se definitivně vytratí z titulních stránek deníků a tím i z pozornosti světové veřejnosti, neboť jistě přijdou nové události, stejně „fotogenické", které odvedou pozornost jinam. Přitom na situaci postižených se nezlepší nic.
Ještě týdny budou dál bydlet ve stanech a sledovat předpovědi počasí, jestli se budou v noci klepat zimou více, nebo jen trochu. Dál budou chodit do polních vývařoven na jednoduché jídlo do plastikových tácků a pít pití z PET-flašek. Za několik týdnů či měsíců jim na periferii města vláda postaví nějaké stavbařské kontejnery, ve kterých „zkysnou" další rok, možná roky. Až pak se přestěhují do nějakého domu a budou začínat znovu. Velká část lidí „od píky" - představte si, že jste ve 20 vteřinách přišli o všechno - dům, auto, a všechen majetek uvnitř (pokud pominu věc nejstrašnější - ztrátu blízkých). Ale to není všechno - kromě toho, že jste nemajetní bezdomovci, jste i nezaměstnaní (pouze příp. dluhy zůstávají, ty jsou nesmrtelné) - příspěvek od státu stačí na jídlo, ne na našetření sumy pro nový start. Aquila a okolí je totiž „městem duchů", nic tam nefunguje a vaší zaměstnavatelé a zdroje obživy jsou nyní „ve vedlejším stanu".
Podle mého názoru je ztráta blízkých strašná a bolestná. Usadí se hluboko v srdci a za nějaký čas ji přeživší může překonat duševním vyrovnáním se a smířením. Ale existenční pád na naprostou nulu bude zdrojem každodenních strastí, odříkání a zápasů ještě po dlouhá léta. Kolik z nich - místo aby dožili v poklidu svoje léta ve svých domech, budou dožívat po podnájmech, protože ví, že na hypotéku by nedosáhli ani za deset let. Vláda jistě vyhlásí nějaký výhodný program půjček... ale dům zdarma jim nikdo jistě nedá.
Seznam mrtvých
Italská media zveřejnila seznam obětí, jsou mezi nimi i jména dvou českých studentů. (Mohl bych je uvést, aniž bych porušil nový zákon, ale nepřipadá mi to dnes vhodné. Koho to zajímá, nalezne je na 204. a 284. místě zde:
http://www.corriere.it/cronache/09_aprile_10/lista_vittime_1a97ceb6-2591-11de-bdf0-00144f02aabc.shtml )
Očima dětí
Vnímání dětí je jiné. Stejně jako ostatní vyběhly v pyžamu v noci z domu a již se tam nevrátili. Nebývají ovšem tak svázány vzpomínkami ani mučeny představami toho, co bude. Žijí současným okamžikem. Jsou naprosto závislé na dospělých, ale v tomto jsou silnější než oni...
Zdroje: La Stampa, Corriere della Sera, La Repubblica, ANSA, Reuters, a další media
