Měla jsem dneska čas sledovat čtyřiadvacítku. Čekala jsem, že se bude diskutovat i o substituci individuální automobilové dopravě, tedy o veřejné dopravě. No, možná jsem si zrovna odskočila na chvíli do ulic, ale jestli se to stihlo za tu hodinku, tak nic moc.
Vstávám brzy, tedy jsem zastihla i Dobré ráno. Kromě mlžného stání redaktora na mostě nad dálnicí D1 se měla otestovat doba dopravy z Říčan někam do Holešovic. Richard Samko měl vyzvednout jakéhosi profi řidiče v Říčanech, a pak se s ním prodrat přes D1 na holešovický cíl. Jak dlouho trvala zbytečná cesta do Říčan se nesdělilo, ale opačný směr trval necelou hodinu. Výjimečně! Profi řidič se de facto omlouval, že test nevyšel, protože byla mlha…, a tak zřejmě lidi nevyjeli…, a tak se jelo bezvadně. Normálně prý bývají daleko větší zácpy. Nevím, co je to daleko větší. Ale vím, že cesta vlakem z Říčan do Prahy /centrum- Hlavní nádraží/ trvá dvacet tři minuty, autobusem podle jízdního řádu o minutu déle. Za tu testovanou hodinu jely z Říčan do Prahy tři vlaky a třináct autobusů. Ze všech konečných stanic vlaků i autobusů jezdí metro. Z „Hlaváku“ do Holešovic to trvá tak pět minut. Sumasumarum, do hodiny se dostane člověk z Říčan v Praze kamkoli.
Jo, odskočila jsem si do ulic, bylo mezi devátou a desátou. I když údajně byla doprava /čti automobilová/ lepší než jindy, popojížděly pražskými ulicemi auta osazená – jak jinak – většinou jedním občanem, řidičem. Že by nějaký zoufalec přijel nocí třeba z Ostravy?! Nikoli! Devadesát procent aut mělo pražskou poznávací značku. Dala jsem si čas a udělala soukromý test. Auta kroužila kol dokola dlouho. Hledala parkoviště. Pravda, neměla jsem čas kroužení víc než čtvrthodinu sledovat.
Prahou plují petice. Některé doplují časem až k soudu. Lidé si stěžují na hluk ze silnic. Bojují, žádají nápravu. Když dojde na otázku, mají-li „petičníci“ auta a jezdi-li s nimi, tak přikývnou. Jenže jejich auto zřejmě ten hluk nečiní, nefuní smrady a zaparkovanému před domem mu to –na rozdíl od jiných - sluší.
Praha se provrtává, kudy to jde, ulice se stávají veletoky aut. A bude hůř. Dodnes neexistuje jednotný názor, jestli neuvěřitelně drahé okruhy vůbec pražské dopravě pomohou.
Ale každý tuší a politik ví, že větší investice do veřejné dopravy by situaci vyřešily. Jenže ti, co sedí za volantem v drahých – a většinou „lízovaných“ autech - se ostatních lidí zřejmě štítí. K těmto štítivým se řadí také většina komunálních politiků. Takže se bude betonovat, asfaltovat, zprůjezdňovat… a zdražovat jízdné veřejné dopravy a rušit regionální spoje, aby lidé těmi auty prostě chtě nechtě museli jezdit… a ti komunální politici si mohli cpát kapsy „spropitným“ od investorů betonových lobby.
