Nastal konec prázdnin a aféra jménem COVID-19 se opět ukázala. Některé školy neotevřely na začátku září, ale až trochu později. Krátce po začátku školního roku se zavřelo přes 40 škol.
Kvůli údajné zhoršující se situace se zavřely v půlce září vysoké školy v Praze.
Roušky při výuce? Nesmysl!
Žáci druhého stupně základních škol a studenti středních škol musí nosit roušky během celého vyučování i o přestávkách. Sundat si je mohu jen během oběda. Pro některé starší děti s nabitým rozvrhem to znamená vydržet v roušce i osm hodin. Zkuste si dělat výklad nebo přeřvávat 20 studentů každý den nějakých 5-7 hodin v roušce. Dá to práci i bez roušky. Ptám se, kdo tohle vymýšlel? Jedna věc se v tom cestovat MHD a nevydat ani hlásku, ale druhá věc a ta podstatná, dávat na hodině pozor a komunikovat s učitelem. Sám si pamatuji ty časy, kdy byl ve třídě vydýchaný vzduch a my jsme leželi na lavici s únavou a nevnímali jsme. S rouškami je to ale o mnohem dříve a člověk dýchá zpět CO2. Mám respekt těm dětem, které vydržely celých 8 vyučovacích hodin mít na sobě roušku. Vždycky jsme se těšili na to, až vyjdeme na chodbu nebo ven na čerstvý vzduch. Pokud do oken ještě k tomu praží slunce, je opravdu nádhera v tom sedět. Před školou se mohou bavit bez roušky, ale ve škole musí mít roušku. Opravdu skvělá logika. Navíc přes roušky si učitel s žák třeba v cizím jazyku špatně rozumí. Takže já mohu být jako žák izolován 8 hodin denně a následně vyjdu před školu a budu v kontaktu bez roušek s několika kamarády. Výsledek vlastně bude stejný.
Tady je přímo vidět, jak si tato vláda podrobuje už i děti, které se nemohou bránit. Celosvětové ochočování obyvatel se rozjelo na plné obrátky. Manipulace a dezinformace má zelenou. Pokud by nastal větší problém, tak je připravena policie potažmo armáda. Tohle tady zatím ještě nebylo a máme se na co těšit. Zatím je ještě pohoda, ale pomalu ale jistě se přitvrzuje. A to podrobování v roušce C-19 bude stupňovat. Nesmyslné a zbytečné roušky jsou pouze symbolem poslušnosti a podrobení se státní moci. Kdyby šlo skutečně o zdraví, tak by vláda musela dbát na kvalitu roušek. Ta ale nikomu nevadí, podstatné je jen nasazená rouška kdekoliv na obličeji. Chřipkový virus je prý extrémně nakažlivý, přesto nebyly provedeny žádné testy ani studie o skutečné nakažlivosti. Veškeré divadlo kolem údajného koronaviru, který ještě nikdo neizoloval, je těžkým zločinem a to především na těch nejmenších.
Proč (ne)jde učit na dálku?
Tentokrát to napíši ze dvou pohledů – jako člověk, který má za sebou nějakou pedagogickou činnost a jako člověk, který studuje technickou fakultu, kde je prezenční výuka důležitá.
Z pohledu člověka, který má za sebou nějakou pedagogickou činnost, prosím, jen ne výuku na dálku. Chcete aby žáci ZŠ a SŠ byli nevzdělaní asociálové? Myslím si, že až 90% všech žáků při první online výuce při testech podvádělo a do vyššího ročníku SŠ se dostalo dle mého názoru cca 10% žáků, kteří by při prezenční výuce propadly. Pokud se stane cokoliv učitelům, kteří chtějí distanční výuku a budou si nuceni zavolat odborníka, jsem zvědavý, až jim bude nabírat krev sestřička, která se to učila přes počítač nebo jim stejně vyučovaný člověk půjde opravit elektřinu, auto atd. Proberte se učitelé. Prezenční výuka se musí zachovat za každou cenu. Děti to naučí nějaké zodpovědnosti a režimu – ráno vstát, jít do školy jako do práce, přijít ze školy a udělat úkoly, které jim učitel jako šéf zadal. Děti si ale myslí, že jsme proti nim, naopak, jako kantor se snažím o komunikaci a zpětnou vazbu od studentů. Těší mě i to, že si studenti něco z hodin odnesou. Když se podívám na výsledek učení a uvidím skvělý výsledek, že něco ten žák sám dokázal, je to radost povolání. Naopak pokud uvidím, že student má problémy, řeknu si: Je chyba u mě nebo u něj? Měl jsem to štěstí učit praktické předměty, které vyžadovaly kontakt s učitelem a osobní přítomnost studentů v podobě 3D modelování do základních škol a dětských domovů. Na začátku hodiny studenti nevěděli, co to je CAD a na konci hodiny předvedli neuvěřitelné výkony. To je to, co vás nabíjí a ukáže vám, že osobní práce s žáky má smysl.
A teď se na to podíváme z pohledu jako studenta technické fakulty, kde je prezenční forma výuky důležitá. Představte si, že přijde předmět jako je mechanika nebo obecně fyzika, která je největší smrťák na všech technických fakultách. Je sice jasné, že vysoká škola je o samostudiu, ale jsou věci, které se doma sami většinou nenaučíte. Mezi takové předměty patří právě fyzika nebo matematika. Jako prezenční student chodíte na přednášky, kde získáte potřebnou teorii na řešení příkladů a na cvičení, kde získané teoretické znalosti aplikujete na příklady. Na cvičení se věnuje profesor užší skupině studentů, kde se mohou ptát. Můžete namítnout, že vlastně při distanční výuce také, ale je tam to velké ale, nic nedokáže nahradit osobní kontakt s učitelem. Někdy i přes veškeré úsilí při prezenční výuce jsou zkoušky problém, natož u distanční. Na druhou stranu, pokud studuje dějiny umění nebo literaturu, nepotřebuje výklad, tam není co pochopit, spíš se to naučit nazpaměť. Tyto předměty by se mohly vyučovat i distančně, ale ať děti chodí do školy na 3-4 hodiny na důležité předměty – jazyky, matematika, fyzika, chemie a bude polovina problému. Ještě děti mohou chodit na střídačku ráno a odpoledne, bude jich ve třídě méně a mohou mít rozestupy.
