Co zkoušky? Pohoda!

Zkouškové je v plném proudu a nastávají časy, kdy se učíte dlouho do noci a spíte jen několik hodin. Místo, abyste byli ze 70% tvořeni vodou, jste teď tvořeni několika litry kafe a energiťáků.

A co je předpokladem zdárně složený zkoušky? Je jich až moc. Už si i říkáte při tom, jak ležíte ve skriptech a šrotíte se ty blbiny, že je toho moc a vaše nesebevědomí vás donutí sáhnout po CVčku a hned druhý den poběžíte do McDonalda.

První předpoklad toho, abyste to zvládli je, že prostě musíte "kousnout" a nadrtit se ty nesmysly, přestože víte, že v praxi se vás asi šéf nebude ptát na to, abyste mu určili infimum, supremum nebo hromadný bod množiny či spočítali diferenciální rovnici vyšších řádů. Když nezatnete zuby a zkrátka do sebe nenasypete ty blbiny - nedáte to.

Dále potřebujeme přízeň sil božských. Říká se, že jsme nevěřící, ale když dojde na zkoušku tak věříme i v Poseidona. Existuje několik způsobů, jak si zařídit štěstí u zkoušky. Jeden ze způsobů je zajít si do lesa a nastražit past na leprikony, ovšem realita je taková, že spíše chytíte nakalenýho myslivce, který se vrací z cantrbálu. Dále třeba obětovat jehně a dát to bohům jako výraz úcty a pro zlepšení karmy jít na nádraží dát bezdomovcům pár korun na polívku nebo je pozvat na luxusní večeři, kterou zaplatí sám pán bůh, protože jste chudý student, ale i to se počítá jako dobrá věc. A když už jste vše toto udělali a jste u zkoušky, tak už jen záleží na zadání. Pokud bude dobré zadání, máte tam přesně to, co jste se učili (nebývá tomu tak) a vy radostí budete skákat až do nebes, tak asi je to v pořádku. Ovšem pokud vám hvězdy nebudou přát, jako židům za druhé světové války a zadání bude úplně na nic, ale zase takové, že byste si uřízli všechny končetiny a strčili vidličku do zásuvky - pak to zas nejspíš nedáte.

Pak je zde třetí případ, že jste prostě nadrcení a umíte všechno a jste chodící encyklopedie, sebevědomí vám sahá až do nebes, kolem sebe tuny talismanů a hrdě nakráčíte na zkoušku. Všechno jde hladce a vy si říkáte: ,,Pohoda mám to v kapse, jsem bůh!" Ale i zde je jedno úskalí - může se stát, že váš prvotřídní výtvor dostane do rukou blb a ten blb si řekne: ,,Vidím, že tomu rozumíte, ale uvidíme se příště, abyste se to naučil ještě lépe." Zkoušku neuděláte, tečou vám slzy, jak Niagárské vodopády a on se jen šibalsky usmívá, jak vám to natřel a pak machruje, jaký je boss a dělá mu radost a vykoupe se slastí ve vašich slzách.

Ale teď něco pozitivního: Pokud vás ze zkoušky vyhodí a nevyčerpali jste všechny tři pokusy, nevzdávejte to. Pokud vás ta vejška baví a vy se tam chcete udržet zuby nehty, tak tam lezte furt a dokažte, že to umíte. Na poprvé zkoušku dají šprti, na podruhé ti "normální" a na potřetí ti co mají štěstí.