Nejsou to vždycky podvodníci, jen je třeba rozlišovat a zdravě uvažovat. Navazuji tímto na článek paní Kateriny Kaltsogianni Moje moč stála šest tisíc korun, který jsem tady před několika dny četla.
Sama jsem nikdy nebyla u žádného léčitele ani ezoterika nebo nějaké samozvané čarodějnice.
Přesto mám vlastní zkušenosti, které mne přiměly vzít ezoteriku na vědomí, přemýšlet o ní a uvěřit jí.
Před několika lety jsem onemocněla nemocí, při vyslovení jejíž diagnozy se mnoho lidí hroutí.
Já jsem se rozhodla, že se tomu nepoddám. Držela jsem dietu, kterou se vyléčila moje někdejší sousedka a před operací i po ní mi bylo fajn.
Ale jen do první chemoterapie. Pak teprve začaly nevolnosti a rapidní ztráta fyzických sil. Aby toho nebylo málo, ocitla jsem se ještě uprostřed závažných rodinných problémů. Potřebovala jsem být oporou a ne přítěží.
Tehdy mi někdo půjčil knihu, jejíž přesný název a autora si již přesně nepamatuji, ale týkala se síly podvědomí. Upnula jsem se k ní jako k receptu na záchranu a pak už se ke mně knihy tohoto druhu jen hrnuly. Některé mi někdo půjčil, další už jsem si kupovala sama. A mohu zodpovědně říct, že mi pomáhaly.
K nějakému šarlatánovi, který jen těží z problémů a zoufalství lidí, kteří mu za nějakou imaginární pomoc platí nehorázné sumy bych nikdy nešla. Ale tyhle lidi přece poznáme na první pohled už jen když vidíme jejich „alternativní“ zjev. Přece nám něco musí napovědět, že tohle není člověk, kterému bychom chtěli důvěřovat. Nota bene, když se někdo prohlásí za čarodějnici, které je přes 300 let (viz shora uvedený článek), uvažovala bych spíše o tom, že ten chudák potřebuje urychleně psychiatrickou léčbu, ale v žádném případě bych se mu nesvěřila a už vůbec bych mu za nějakou věštbu nebo slibované vyléčení nedala peníze.
Jsou ale i léčitelé, kteří léčí bylinkami, které znali už naší předkové nespočet generací před námi a různou úpravou jídelníčku.
Já sama si pamatuji, že moje babička se přátelila s paní, která se zabývala irisdiagnostikou. Posvítila do oka baterkou a zkoumala ho přes velkou lupu. Z očí dokázala vyčíst skutečně neuvěřitelné věci, dokonce i sterilizaci. Léčila pomocí čajů, které míchala každému na míru. Za diagnostiku si platit nenechala, za docela velký pytlík bylin si počítala 10 Kč. Když si to převedeme v poměru k průměrným příjmům té doby a řekněme příjmům dnešního důchodce, vychází to tak na stovku.
Je třeba tady vzpomenout i na léčitele, jako byl mošnovský farář, kterého už dnes mohou pamatovat skutečně jen ty nejstarší generace. Sjížděli se k němu lidé z celé Moravy a byl velký problém, se k němu vůbec dostat. Mojí babičce bylinnými čaji vyléčil dlouholeté závažné zažívací problémy. Velmi známý je také páter Ferda, který pomohl mnoha lidem, rakouská bylinkářka Maria Treben nebo švýcarský léčitel Rudolf Breuss, který léčil rakovinu hladovkou a zeleninovými šťávami. Příkladem úspěšného vyléčení je český stavební inženýr jehož příběh a celý průběh léčby najdete na internetu. "https://sip.denik.cz/...a.../rakovinu-porazil-hladovkou-20130130.ht.
Mnozí dnes chodí k léčitelům, kteří stanovují diagnozu a léčí nějakým mně nepochopitelným způsobem, čímž ovšem jejich metody nechci zpochybňovat, protože osobní zkušenost s nimi nemám. Nejsou úplně levní a já z toho mám vtíravý pocit, že ze svých pacientů hlavně tahají peníze. Ale zase je nutno uznat, že lidé jsou s nimi často spokojeni a vrací se k nim.
Naproti tomu ezoterické knihy od Louise Hay, Dr. Josepha Marphyho, Deepaka Chopry, Joe Vitalea, Rhondy Byrne a mnohých jiných nejsou tak drahé, aby si je nemohl kdokoliv dovolit, ale dovedou podpořit, posilovat psychiku a poskytují spoustu návodů, jak se postavit ke svým problémům a jak s nimi bojovat. Některé rady vám mohou přijít naivní, ale většinou jsou užitečné a pokud je člověk předem nezpochybňuje skutečně pomáhají.
Mně tyhle knížky pomáhaly v těžkém životním období a s jejích pomocí jsem ani na chvíli nezapochybovala o tom, že se uzdravím a i doma všechno dobře dopadne. Dokázala jsem i podporovat členy mé rodiny, kteří těmto knihám nevěřili a číst je nechtěli, ale když měli problém, přišli za mnou a řekli "zasoustřeď se na to, tobě to funguje“.
Většina nemocí má původ ve stresu, úzkosti a strachu, proto je třeba naučit se tyto stavy zvládat, což je ovšem úkol skutečně nelehký.
Když se blížily první Vánoce po mé nemoci, chtěla jsem je udělat pro všechny co nejhezčí. Ale čím víc se blížily, tím víc jsem propadala panice, že to všechno nezvládnu, přesto, že se všichni snažili zapojit. Ale já jsem jim chtěla napéct to moje cukroví, udělat ten můj salát a uvařit tu moji rybí polévku, na kterou byly moje dětí od dětství zvyklé.
Můj syn, který už se na to nemohl dívat, jednoho dne vzal ty moje „podpůrné“knížky a hodil je přede mne na stůl. „ Prosím tě čti si!“
Neměla jsem na čtení čas, ale vzala jsem si namátkou jednu z nich do tramvaje a otevřela ji někde uprostřed. Než jsem dojela do cíle, stres a strach ze mne spadl a já už věděla, že to všechno zvládnu, všichni mi pomohou a Vánoce budou zase krásné.
Knihy mám stále doma při ruce, abych se k nim mohla kdykoliv vracet. Některé jsem si koupila i několikrát, protože je pořád někomu půjčuji a když se mi nevrátí, tak neupomínám. Říkám si, že jestli někomu pomohou, tak jako pomohly mně, ať si je klidně nechá nebo je zase pošle dál.
