No tak to byste měli co nejdříve napravit. Já jsem tam strávila krásný a pohodový poslední prázdninový týden, úžasný relax po všem tom letním bláznění.
I pro babičky jsou letní prázdniny náročné, obzvláště pro ty, které toho chtějí ještě hodně stihnout. A takový odpočinkový týden v příjemném penzionu na okraji města, a přesto pár minut od centra, kde je nakumulováno vše, co tady českoněmecká historie za staletí zanechala, to je třešnička na dortu.
První písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061, ale vykopávky dokazují osídlení slovanským hradištěm už v 9. století.
Počátkem 12. století získala území hrabata z Vohburgu a markrabě Diepolt II. na místě bývalého hradiště postavil kamenný hrad. Cheb se stal součástí bavorské severní marky.
V roce 1165 získal chebsko římský král a císař Fridrich I. Barbarossa, zvaný Rudovous, který hrad přestavěl a rozšířil.
Nechal postavit románský palác, Černou věž, vystavěnou ze sopečného tufu (proto černá), která byla součástí opevnění a nádhernou patrovou kapli zasvěcenou sv. Erhardovi a Uršule.
Křížové klenby jejího románského přízemí podpírají čtyři sloupy s krásně zdobenými patkami a hlavicemi. Otvor uprostřed klenby tvoří průhled do vyššího patra, kde opět čtyři sloupy z bílého mramoru drží křížovou klenbu.
Status města byl Chebu udělen v roce 1179.
Od roku 1322, kdy dal Ludvík IV. Bavor město jako zástavu Janu Lucemburskému, patřil Cheb do zemí Koruny České, ale obyvatelstvo zde bylo převážně německé.
Po smrti Jiřího z Poděbrad, posledního českého krále, který zde pobýval, připadl hrad městu.
Po požáru v roce 1472 byl hrad opět opraven.
V době baroka byl hrad součástí opevnění města, ale později, kdy už ztratil svoji funkci, byl ponechán svému osudu a chátral. Až v roce 1895 přistoupilo město k částečné rekonstrukci, aby se předešlo úplnému zřícení.
Za dob husitských zůstával Cheb katolický, teprve později sem pronikla reformace.
V roce 1723 se Cheb stal svobodným královským městem.
Po první světové válce se do sudetského Chebu /něm.Egeru/ stěhovalo za prací i české obyvatelstvo, ale v době hospodářské krize, kdy byli bez práce Němci i Češi, začaly se probouzet nacionalistické nálady a henleinovská propaganda padala na úrodnou půdu.
Vrcholem všeho pak byl triumfální projev Adolfa Hitlera na Chebském náměstí. Češi i němečtí antifašisté město houfně opouštěli a stěhovali se do vnitrozemí. Sudety byly připojeny ke Třetí říši.
Po roce 1945 bylo odsunuto německé obyvatelstvo a Sudety byly osídlovány Čechy a Slováky. Přišli sem zlatokopové, kteří vyplenili, co se dalo a zase zmizeli, ale také lidé, kteří se zde usadili a žijí tady dodnes.
Cheb je dnes krásné město, kde jeho pestrou historii potkáváte na každém kroku.
Dominantou města je gotický chrám sv. Mikuláše a Alžběty.
Zajímavý je také kostel sv. Bartoloměje, který byl součástí špitálu postaveného v r. 1271 bratrstvem Sv. Ducha.
Spravoval ho rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou, který založila v r. 1237 Sv. Anežka Česká. Byl to jediný katolický rytířský řád, který vznikl v Čechách a jediný mužský řád založený ženou.
Chebský františkánský klášter je nádhernou křížovou chodbou propojen s kostelem Zvěstování Panny Marie, který je jedním z nejstarších halových kostelů u nás.
V roce 1285 se zde konala slavná svatba Václava II. a Guty, dcery římského krále Rudolfa I.
Zajímavostí je kaple, kterou využívaly klarisky ze sousedního kláštera, dokud si nepostavily vlastní kostel. Vznikl tak vlastně ženský a mužský dvojklášter, což bylo rozhodně neobvyklé.
Ve Františkánské klášterní zahradě je dnes lapidárium, kde přímo před kostelem stojí sochy V. I. Lenina a Julia Fučíka, což působí poněkud kuriózně.
Za návštěvu rozhodně stojí chebské muzeum, umístěné v jednom z nejstarších měšťanských domů s krásným gotickým portálem. Najdeme zde nejrůznější upomínky na císařského generalissima Albrechta z Valdštejna, který zde několikrát pobýval, což pro město vždycky znamenalo drancování a pustošení a nakonec zde byl 25. 2. 1634 zákeřně zavražděn. Je zde vystavena partyzána, kterou byl probodnut a bílá zkrvavená košile, která samozřejmě není původní, ale působí věrohodně.
Dominantou chebského náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je známý Špalíček. Je to komplex jedenácti částečně hrázděných kupeckých domů, lemujících uzoučkou Kramářskou uličku, které zde jako kramářské boudy a masné krámy vznikaly od 13. do 15. století a jejich půdorys se od těch dob podstatně nezměnil.
V údolí Ohře pod Chebským hradem se rozkládá krásně upravený park s možnostmi procházek, posezení s pěkným výhledem a různého sportovního vyžití Krajinka. Jde o u nás ojedinělý projekt proměny pustého a zanedbaného území v rekreační zónu.
Poslední den nás v Chebu zastihlo ještě zahájení Valdštejnských slavností.
A když už jste všechno viděli a máte kilometry v nohách, je příjemné vrátit se do penzionu s malou hospůdkou a posedět na zahrádce u kávičky nebo u pivka ve společnosti milých majitelů a denních štamgastů.
