Miletín - Po stopách předků

V rámci letního pobytu na chalupě v Podkrkonoší jsme se vydali na výlet po stopách rodinných kořenů. Babička mého tatínka pocházela z Miletína, dědeček se narodil nedaleko v Polšti.

První zastávka byla na Zvičině, odkud je nádherný výhled do kraje a na jejímž úpatí se mezi Dvorem Králové a Hořicemi, na soutoku říček Bystřice a Bystrá, rozkládá malebné městečko Miletín.

Doložená historie Miletína sahá až do počátků 12. století, kdy tudy v roce 1124 projížděl biskup a misionář, který obrátil ke křesťanství pomořanské slovany, Otta z Bamberku a byl zde vřele uvítán knížetem Vladislavem I.

Miletínský hrad byl původně v majetku českých knížat, ale v roce 1241 ho získal Řád německých rytířů, který ho měl v držení až do husitských válek.

Hrad přestavěl na klášter a založil zde špitál. Do dnešní doby se zachovala pouze zvonice na kostele Zvěstování Panny Marie, středověké katakomby a studna. Miletínská věž bývala hlavní vstupní branou do kláštera.

V roce 1560 se Miletín dostal do majetku Valdštejnů. První z nich, Jiří z Valdštejna, se o své panství velmi dobře staral, pečoval nejen o svůj majetek, ale také o poddané, kteří ho ctili a milovali. Na jeho památku se stal symbolem Miletína sv. Jiří na koni, bojující s drakem.

Barokní zámek byl postaven v roce 1701 na místě bývalého hradu a v roce 1848 byl přestavěn do empírového stylu. Dnes je v něm muzeum českého amatérského divadla.

V roce 1846 Miletín vyhořel. Požár zachvátil celé město a jeho žár byl tak silný, že dokonce roztavil kostelní zvony.

Miletínští se však nevzdali a své městečko znovu postavili. Po druhé světové válce, kdy došlo k velkému odlivu obyvatelstva, byl Miletínu odebrán status města, který mu byl navrácen až v roce 2006.

Miletín proslavil zejména jeho rodák Karel Jaromír Erben, který se tady narodil 7.11.1811 a témata pro své nejznámější dílo čerpal na Miletínsku.

Je zde jeho rodný domek s pamětní deskou, odhalenou v roce 1899. Právě zde začíná Erbenova naučná stezka, která má 10 zastavení, z nichž každé připomíná téma některé z balad Kytice. Stezka má dva okruhy, kratší trasa je dlouhá 5 km, delší 14 km.

Miletín má krásné náměstí, kterému vévodí socha jeho patrona Sv. Jiřího. Samozřejmě je zde i socha K.J.Erbena a další.

Jsou zde také dvě cukrárny, kde pečou proslulé miletínské modlitbičky. Jedna z nich se pyšní tradicí, kterou zde založil perníkář Josef Erben, básníkův příbuzný.

V rodině Erbenů se výroba modlitbiček dědila z generace na generaci a v roce 1913 dokonce získala ochrannou známku „Erbenovy miletínské modlitbičky“. Po roce 1948 firma zanikla, ale byla rodině navrácena v restitucích a opět ve výrobě pokračuje.

Pár kroků od náměstí stojí kostel Zvěstování Panny Marie, jeden z nejstarších kostelů v Čechách.

Od roku 1241 patřil téměř dvě století ke klášteru Řádu německých rytířů. V roce 1423 husité klášter zrušili a až do bitvy na Bílé Hoře se zde konaly bohoslužby pod obojí.

Pak přešel kostel zpět do držení katolické církve .V roce 1667 ho nechal opravit Bartoloměj z Valdštejna a později během staletí další majitelé panství.

V roce 1846 kostel vyhořel a jeho postupná přestavba do dnešní podoby trvala až do roku 1900.

Miletín jsme si prošli, ale dům, ze kterého pocházeli naši předkové, už neexistuje. Na jeho místě dnes stojí školka.

Jeli jsme se podívat i do Polště, kde se narodil dědeček a několik generací jeho předků, ale místo původní roubenky tam dnes stojí pěkná nová chalupa.

Čas ani pokrok nelze zastavit, proto je důležité vracet se do míst našich předků, zavzpomínat a uvědomit si, jak je všechno včetně nás samých pomíjivé.