Jak je to s tím kapitalismem

Co je kapitalismus? Systém chamtivých vykořisťovatelů zneužívající policejní stát? Nebo něco jiného? Víme to vůbec a dokážeme si to představit? Aneb jak je to s tím kapitalismem...

9 z 10 velkých kavárenských intelektuálů viní kapitalismus ze zavinění současné krize. Tím desátým jsem já (aktuálně popíjím své cappuccino).

Tvrdím, že těch devět intelektuálů se mýlí. Neberu jim, že chamtiví kapitalisté, synonymum pekla ďáblů dnešní doby, dělali podvody. Dle mého byli však samotné podvody onou krizí, kořeny tomu tedy předcházejí.

Co je ale hlavní a přední, je to, že těch 9 intelektuálů neví, co to kapitalismus vůbec je. Rozhodl jsem se jim to vysvětlit.

Jaký je kapitalismus?

Vůbec nevím. Neznám na tuto otázku odpověď, zejména proto, že kapitalismus je takový, jaký si ho uděláme.

Kapitalismus v sobě zahrnuje klidně i socialismus. Není žádným problémem, pokud si komunita koupí pozemek a v něm si bude žít ve „svém malém socialismu“ – je to dobrovolné, svobodné uspořádání.

Kapitalismus je totiž systém volného trhu.

Volný trh je systém volné kooperace, spolupráce.

Trh není UFO. Trh není, nejsou-li lidé, zároveň však trh jako takový netvoří jedinec sám o sobě. Avšak ve chvíli, kdy se já střetnu s druhou osobou, začne mezilidská interakce, kooperace a vzniká trh. Výstupy trhu jsou výstupy lidského jednání.

Říkáme-li tedy, že „trh škodí“, znamená to, že „lidé škodí“. Říkáme-li, že trh je třeba regulovat, říkáme tím, že „lidské jednání škodí“ – že lidé potřebují nějakou elitní autoritu, která jim bude říkat, co, kdy a jak mají dělat.

Zastánci regulace trhů jsou ve skutečnosti zastánci té nejtvrdší formy totalitarismu.

Ekvivalentem slova „trh“ je tak „lidská spolupráce“. Nyní argumenty „regulátorů“ zní jinak: „lidskou spolupráci“ je třeba omezovat, protože výstupy „lidské spolupráce“ jsou nesprávné a je třeba je opravit. Proto je třeba „lidské spolupráci“ něco přikázat.

V praxi to vypadá tak, že někdo v Praze určuje podobu pracovních smluv třeba v Ostravě, a to aniž by měl k zaměstnavateli či zaměstnanci jakýkoliv vztah.

Vyvstává otázka: pro koho jsou výstupy lidské spolupráce špatné? Pro spolupracující strany zřejmě nikoliv, jinak by nespolupracovali. Odpověď je tedy jednoduchá: špatná je jen z pohledu regulátora. Regulátor je z pravidla stát (v nějaké formě). Zájmem státu (politiků) je vybrat co nejvíce peněz na daních.

Tedy dle státu je jakýkoliv výsledek lidské spolupráce, který by zajišťoval snížený objem vybraných daní špatný a je třeba ho regulovat. V zájmu státu, regulátora, je tak co nejomezenější možnost lidské spolupráce. Zájmem jakéhokoliv regulátora je tak „potírat kapitalismus“ – tedy zájmem regulátora je ona tuhá totalita nad lidským jednáním a rozhodováním.

Regulátoři do kapitalismu nepatří. Co to znamená? Nikde v Evropě a USA nevidím kapitalismus. Je tedy kolosálním omylem domnívat se, že kapitalismu je viníkem krize a že současná krize je krize kapitalismu. Nazývejme proto současný systém jakkoliv, ale rozhodně ne kapitalismem, protože jím současnost prostě není.

Rovnice s pozitivním součtem

Tržní systém se od systémů různých forem státního intervencionismu liší tím, že kapitalismus je rovnice s pozitivním součtem. Každému je v kapitalistickém tržním systému umožněno se komparativně specializovat (specializovat na to, co jedinec umí nejlépe) a využívat své lidské kvality k jakékoliv formě sebeuspokojování a seberealizace. Každý získává, pokud by tomu tak nebylo, lidé by nejednali, nesměňovali, nežili.

Pokud tedy chcete vědět, co je to ten kapitalismus, odpověď je jednoduchá: kapitalismus, to jsou možnosti, svoboda a dobrovolnost. Každý má možnost dosáhnout toho, čeho žádá, je však dobrovolným rozhodnutím každého, zda se těchto možností rozhodne svobodně ujmout. Vše je ve výsledku výsledkem jednoduché kalkulace subjektivních nákladů s výnosy. Nic víc, nic míň.

P. S.: Všimněte si, že regulátor či zastánce regulace při obhajobě regulací automaticky předpokládají, že lidské jednání (tedy i vaše jednání) je apriori špatné. Zastávají tak presumpci viny.

Článek původně vyšel na Devian.cz, kde je možné jej i komentovat.