Vydavatelství možná vzdávají boj s internetem...

Hudební magazín Side-line.com uvedl zásadní a očekávatelnou zprávu. Tvrdí, že hudební vydavatelství zvažují konec hudebních CD a prodej muziky převedou výhradně do digitální formy on-line. Například pro ITunes to může znamenat další vzestup, pro obchody podobné Bontonlandu naopak. CD nosiče zůstanou v regálech údajně jen pro účely prodeje sběratelských a limitovaných edicí.

I přes tento fakt je však nutno se obávat, že prodejnost hudby bude klesat a to bez ohledu na to, do jaké míry například google omezí Torrenty a Rapidshare z našeptávačů. Vynález internetu je jeden z důvodů, proč rekordní prodeje CD a LP drží prakticky pouze interpreti z desítkyleté minulosti.

Podle některých informací se totiž na internetu objevilo zdarma a mnohdy ilegálně ke stažení již více než 100 let hudby. Takže průměrný jedinec by nedokázal poslechnout všechny skladby, které se dají stáhnout. Známý vtip "Proč se Eva a Vašek prodávají tak dobře? Protože důchodci neumějí stahovat" začíná nabírat čím dál tím vyšší oficiality. Korunku tomu nasadil zákon, který by zřejmně dostal za mříže šest lidí z deseti.

Zákon tvrdí, že pokud někdo stahuje hudbu z nepovolených serverů, dopouští se poršení autorských práv. Horní hranice trestu obsahuje i odnětí svobody. Když tedy někdo stahuje hudbu, dopouští se podobného přečinu, jako kdyby kameny rozbil výlohu obchodu za deset tisíc a k tomu ještě například ukradl několik kartonů digaret. Musí zaplatit škodu a ještě mu hrozí odnětí svobody za krádež a výtržnictví.

Do roka tedy nebudeme zvažovat, jestli si půjdeme CD koupit nebo jestli si ho stáhnem, ale pouze to, zda si ho stáhnem legálně či nelegálně.

V tomto smyslu pozor i na filmy, hry...

V některých státech dokonce těm, kterým bylo prokázáno, že stahoval nelegálně, a to cokoliv od mp3 do torrentu obsahujícímu hru, zpomalují internet. Jeho rychlost se tak může stát rychlostí devadesátých let minulého století. Poskytovatel může po majiteli IP adresy požadovat i sankce.

Takzvané "kinoripy", jejichž tvorba se plně rozběhla kolem roku 2003, jsou pak tím nejhorším. Ne z toho důvodu, že by byl za ně největší trest, ale potrestaní budeme za nízkou kvalitu zvuku i obrazu, za atmosféru smějících se diváků v kině, kde uploader natáčel. Tyto "kinoripy" jsou asi tou nejobludnější částí příběhu "jak se porušují autorská práva díky internetu".

Hry a různé softwarové vychytávky nevyjímaje. Všechno je přestupek, někdy i trestný čin, záleží na tom, jestli budete svá stažená data sdílet a kopírovat, či nikoliv.

Ovšem, jsem přesvedčen, že se nemáme čeho bát

K tomuto faktu mně vede skutečnost, že znám stovky lidí, statisticky 95% z nich stahuje nelegálně. To by se musel obrátit svět naruby, nafouknout se soudní síně, v podstatě i věznice a možná potom bych měl reálný pocit, že dělám něco nelegálního.

Do nynějša totiž veškeré okolnosti řešení porušování autorských práv nemohou odhalit všechny, zaměřují se opravdu jen na ty největší "machry" a rozšiřovatele a já tak nezastávám názor, že každým stažením páchám zločin. Vždyť vděčnost interpretovi za jeho hudbu nemusím prokázat koupí CD nosiče, ale například tím, že si koupím lístek na jeho koncert....