"Turnaj se povedl" aneb šílené lži kolem mistrovství světa juniorů

Byly časy, kdy česká hokejová reprezentace pravidelně bojovala o nejvyšší příčky. Byly časy, kdy jsme byli smutní, že naše reprezentace do dvaceti let prohrála ve čtvrtfinále. A teď máme být šťastní za prohru 0:3? Co to sakra je?  

Záruba je potěšen, trenér Mlejnek mluví o krásném pocitu, všechno je krásné a sluncem zalité. To naše hokejová reprezentace do 20 let předvedla nějaký šokující obrat? Vybojovala medaile? Ne. To jsme právě prohráli ve čtvrtfinále s Kanadou 0:3. Proč? 

Proč konečně nepřiznáme, že jsme v totální a těžké krizi? Vždyť se podívejte na historii: 2000 a 2001: ZLATO, o rok později smutná porážka s Ruskem na domácím turnaji, kde Záruba smutnil, že jsme měli postoupit. V okolních letech to ale nebylo o tolik horší, na konci devadesátek čtvrtá místa, v roce 2003 těsná porážka ve čtvrtfinále s USA, pak dokonce BRONZ. Od té doby to však jde totálně do háje. 

Když porazíme někoho ze skupiny USA, Kanada, Rusko, Švédsko a Finsko, je to vždy jen jeden z nich. Je to absolutně smutné, je to naprostá tragédie. Náš národní sport kvalitativně a globálně klesá. Ano, porazíme Rakousko 7:0, jenže stejným poměrem nás porazí USA, se kterými jsme ještě před 15 lety vedli vyrovnané bitvy. Teď se chválíme za dobře zvládnutou první třetinu. 

A ano. Zápas s Ruskem, vítězství 2:0, to byla paráda. Jenže Rusové vstali levou nohou, to si musíme přiznat, v zakončení měli smůlu a my naopak více štěstí. V ostatních zápasech (se Švédskem 1:7 a Kanadou 0:3) jsme bohužel neměli nic. Se Švédskem zase jednu třetinu, toť vše.

Neříkám, že se naši hokejisté nesnažili. Hráli urputně, bojovali, makali a vydali ze sebe to nejlepší. Ale nestačí to. A chyba není v nich, ani v trenérovi. Chyba musí být systémová, protože je to právě systém, který do oběhu posílá hráče na vrcholové zápasy zcela nepřipravené. Možná si říkáte, že Kanada, Rusko a USA mají kde vybírat, protože mají více obyvatel, ale máme tu Švédsko a Finsko. Proč dávno nebereme inspiraci u nich? 

Ale co mě štve fakt nejvíc, je to sdílení naprosté manipulace. Trenér má krásný pocit, Záruba má radost, že jsme nedostali od Kanady kanára. Pánové, bez urážky. Děláte si z nás už srandu, nebo vás někdo navádí? Vzpomínám si na jednu z absolutně prvních písní rappera Marpa, kde říká: "Zalez a začni makat, ať chytneš moje tempo."

A to je můj vzkaz našim hokejovým kancelářským krysám: Vážení funkcionáři, zalezte a začněte makat, ať chytnete tempo světa. Až nám zdrhne a by budeme s Rakouskem hrát o záchranu, bude na nápravu pozdě. MAKEJTE!